Facebook
Instagram
O tom, zda je člověk tvor polygamní či monogamní se stále vedou rozporuplné vědecké debaty. Asi nejčastěji se přitom skloňuje tzv. sobecký gen. Stejnojmenná kniha britského zoologa a evolučního biologa Richarda Dawkinse vyšla poprvé již v roce 1976, aby se stala jednou z nejkontroverznějších a také nejvlivnějších knih vůbec.
Dawkins ve svém díle navazuje na Darwina a jeho princip přirozeného výběru. Vysvětluje chování člověka na základě podvědomých pudů, vyzdvihuje hlavní záměr genů zajistit vlastní existenci. Právě v tom jsou geny sobecké.
O co jde mužům?
Dawkins posunuje Darwinovu teorii o úroveň výš. Cílem není přežití jednotlivce, ale celého druhu. V Darwinově evoluční teorii přežije ten nejsilnější a nejpřizpůsobivější jedinec. Mají-li přežít geny, musí jedinec zajistit co největší rozšíření svých genů. Pokud člověk jedná se záměrem zachovat vlastní genetickou informaci, čím více pohlavních aktů s více osobami učiní, tím vyšší bude pravděpodobnost dosažení cíle. Více partnerů přitom vede k větší genetické různorodosti, což je pro vývoj druhu přínosné. Takto se dá vědecky vysvětlit nevěra mužů.
O co jde ženám?
Sobecký gen se však týká i žen. Těm však jde spíše o kvalitní genotyp partnera a také zajištění péče o děti. Zatímco muži jde o kvantitu, žena i kvůli omezené době plodnosti a časově náročném donošení potomků přirozeně usiluje o kvalitu.
Se sobeckým genem souvisí nejenom mužské tendence k nevěře, ale také menší ochota mužů odpouštět nevěru ženy. Sobecky jim jde o vlastní genom, ty ostatní vnímají jako konkurenční. Ženy naopak fyzickou nevěru tolerují snáze, gen má podobu potomků. Jejich primárním cílem je přítomnost muže jako pečovatele o rodinu, resp. geny.
Co řídí chování člověka?
Přestože Dawkinsova teorie zní logicky, naráží na neochotu člověka připustit, že celý jeho život je daný pouze genetickými faktory. Instinkty fungují, ovšem do chvíle, než si je uvědomíme. I podvědomí máme do určité míry ve své moci. Důkaz ostatně nabízí i sám Dawkins ve využívání antikoncepce. Pokud by se měl člověk řídit jen svými geny, antikoncepci by nikdy nepotřeboval. Ve skutečnosti jednáme na základě celého souboru vlivů, geny jsou pouze jedním z nich.
Skutečné příčiny lidského jednání se nyní spíše než v evoluční biologii hledají v oblasti psychosociální. Podívejte se:
Literatura: Dawkins, Richard: Sobecký gen. Praha: Mladá fronta, 2003.
