Facebook
Instagram
TikTok
YouTubeSandra po letech zjišťuje, že jí je bližší švagr než vlastní muž. V manželství byla dosud spokojená, ale pak se mezi ní a mužovým bratrem něco stalo a od té doby na něj myslí. Sympatie jsou vzájemné, ale zrada by byla příliš velká pro všechny kolem.
Nikdy jsem nebyla nevěrná, ani v myšlenkách. Mám hodného manžela, dvě děti, vysněný dům a práci, na kterou si nestěžuju. Ale pak jsem se začala dívat na švagra jinýma očima a všechno se mi v hlavě obrátilo naruby.
Najednou jsem začala švagra vnímat jinak
Přišlo to v tu nejméně vhodnou chvíli, kdy naše rodina působila navenek navýsost harmonicky. Nikdo by nehádal, že prožívám největší emocionální rozkol v životě. Vždycky jsem byla ta hodná, ta spolehlivá. Ta, co všechno zařídí, udělá a ustojí. Jenže člověk může dělat věci správně, a stejně mu to nezaručí klid.
Petra, mého švagra, znám už víc než deset let. Je to mladší bratr mého muže. Zažil několik vztahů, ale nikdy mu to nevyšlo. Za tu dobu si prošel vnitřní proměnou a stal se z něj úžasný chlap. Je jiný než můj muž – klidnější, pozornější a velmi empatický. Taky je introvert a nikdy moc nemluvil, když jsme se jako rodina scházeli. Ale najednou jsem si všimla, že ho začínám vnímat jinak.
Bylo to celkem pozvolné a nenápadné. Jednou jsme si víc povídali při přípravě grilování, jindy jsme zůstali večer u stolu déle než ostatní. Dával mi otázky, které mi můj muž nikdy nepoložil. Zajímal se o mě. Ne jako o manželku svého bratra, ale jako o člověka. Chtěl rady ohledně vztahu a já si všimla, že má na ně vlastně stejně romantický pohled jako já.
Nešlo o flirt, byla v tom něha a něco hlubšího
Můj manžel je hodný člověk, ale má jeden problém – nikdy opravdu neposlouchá. Vždycky všechno odbývá, nechce řešit emoce, má všechno za hotové. Hlavně, že splácíme hypotéku a děti jsou zdravé. Takže mi začalo vedle něj něco zásadního chybět a asi jsem netušila co. Pak se mi o Petrovi zdál žhavý sen a od té doby jsem se na něj dívala úplně jinak. Ten sen mi otevřel oči.
Týden nato jsem měla jet na chalupu pro nějaké věci, byla hrozná bouřka a já se docela bála. „To zvládneš, jsi velká holka,“ řekl mi manžel. Seděli zrovna s Petrem u kávy a řešili něco pracovního. „Odvezu tě, mám tam cestu,“ navrhl pohotově Petr a mně se rozlétli v břiše pověstní motýli. Líbí se mi, jak je Petr ochranitelský. Můj muž ví, že vše zvládnu bez něj. Nebyl ani u druhého porodu. Já bych si ale přála mít se občas o koho opřít.
Nikdy jsme se švagrem nespali, na naši omluvu. Jen si píšeme o životě a občas se rádi potkáme. Přesto mám pocit, že jsme si nejblíž, jak si dva lidé mohou být. Tenhle druh blízkosti je někdy zrádnější než sex. Jednou jsme se opět ocitli sami. Můj muž odjel s dětmi na víkend ke svým rodičům, já zůstala doma kvůli pracovnímu deadlinu. Petr mi přivezl večeři. Seděli jsme na gauči, pili víno, a najednou se mě zeptal: „Proč jsi vlastně s mým bratrem?“ A já nedokázala odpovědět. Místo toho jsem se rozplakala a pak jsme se políbili.
Držíme se zpátky, ale jak dlouho ještě?
Oba víme, že je to šílené. On by ztratil bratra, já rodinu a vše, co jsem budovala. Přesto se každý den probouzím s myšlenkou na něj. Dohodli jsme se, že spolu nebudeme. Ne kvůli nedostatku citů, právě naopak. Jenže někdy se cítím jako vězeň vlastního rozhodnutí. Fungujeme takhle dál. Já s manželem, Petr s někým, koho jsem ještě ani neviděla. Ale oba víme, že to není skutečné.
Nikdy jsem nechápala ženy, co zradily rodinu kvůli nějaké aférce. Ale teď vím, že to není vždy jen iluze a že se to prostě stane. Miluju švagra. A zároveň vím, že bych to nikdy neměla vyslovit nahlas. Zatím to tajemství chráníme. Ale každým dnem se ptám – jak dlouho ještě?
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].
Související články
