Facebook
Instagram
Tereza nabídla tchyni Saskii, aby se k nim nastěhovala, protože u nich stejně byla jako doma. Dnes ví, jaká to byla chyba. Saskie totiž začala podkopávat její autoritu. Když Tereza řekne dceři Anežce ne, tchyně udělá přesný opak. Dělá to neplechu, protože Anežka si pak myslí, že maminka je zlá a babička hodná.
Doufám, že až jednou budu tchyní, nebudu stejná jako ta moje. Tchyně Saskie (55) je totiž učiněné zlo. Co se narodila dcera Anežka (3), v jednom kuse mi podrývá autoritu. Co zakážu, to ona vzápětí dovolí. Dcera tak žije v iluzi, že máma je ta zlá a babička ta hodná.
Do narození dcery jsem s tchyní vycházela
Nemůžu říct, že bych s tchyní měla špatný vztah už od začátku. Naopak. Dokud se Anežka nenarodila, docela jsme spolu vycházely. Tchyně nás nechala volně žít. Do ničeho nekecala a hleděla si svého. Občas měla nějakou tu radu, ale tomu se asi nedá ubránit. Byly dokonce časy, že když jsem si s něčím nevěděla rady, sama jsem jí zavolala.
Třeba při vaření svíčkové nebo když jsem se potřebovala zbavit nějakého fleku z oblečení. Když jsme jí s Honzou (35) oznamovali, že bude babičkou, radost neskrývala. Plakala dojetím a na novou životní roli se těšila. Chodila se mnou po doktorech. Když viděla něco, co by se mohlo miminku hodit, hned mi volala.
Náš vztah byl čistý a já si libovala, že má o nás zájem. Když dcera spatřila světlo světa, tchyně se předem informovala, jestli by mohla přijet do porodnice. Najednou mi přišla plná pokory a respektu k našemu soukromí. Vlastně se mi zdálo, že se drží hodně zpátky. A tak jsem ji k nám začala zvát sama od sebe.
Po narození dcery se tchyně změnila
První rok života malé Anežky byla tchyně svatá. Pomáhala mi s domácností. Čas od času něco nakoupila, nebo mi přijela uvařit. Byla moje pravá ruka. Anežka byla velmi plačtivé dítě a to, že mi ji tchyně pomáhala uspávat, bylo k nezaplacení. Když už u nás byla tchyně častěji než doma, tak došlo na její trvalé nastěhování k nám.
A to byla chyba všech chyb! Velmi nenápadně přebrala pomyslné žezlo domácnosti a začala nám velet. Těžko se to dalo vzít zpátky. Nemohla jsem na ni jen tak vyrukovat, aby se zase odstěhovala. Spíše jsem se snažila zavést pravidla, která by nám společné soužití ulehčila. To se mi ale nepodařilo.
Po čase mi tchyně začala mluvit do výchovy. Třeba když chtěla Anežka nějakou sladkost a já řekla ne. Saskie hned přiběhla v převleku za hodnou babičku. „Na, tady máš, dítě moje. Ta máma by ti nic nedala...“ pronesla a brala si Anežku na klín. Ta měla pocit vítězství, stejně jako tchyně. A tak to začalo být se vším. Dcera chtěla ven, já řekla ne. A tchyně už ji oblékala...
Tchyně mi kazí výchovu dcery
Řeknu, že po večeři už žádný bonbónek nebude, ale za chvíli slyším, jak ho Saskie rozbaluje. Nebo když jsme někde v obchodě a malá vidí hračku. Nepovažuji za výchovné kupovat všechno, na co si dítě ukáže. Ovšem moje "skvělá" tchyně je opačného názoru. Koupí dceři cokoliv, bez ohledu na to, jestli to potřebuje, nebo ne.
Hledala jsem podporu u manžela, ale ten mi rovnou řekl, že proti matce nepůjde. „Víš, jaká je. Udělá nám ze života peklo," pokrčil rameny a dal od toho ruce pryč. Takže jsem na hájení rodičovského postavení sama. Musím bojovat proti tchyni, která vždycky udělá opak. Nejhorší na celé situaci je to, že dcera mě má za zlou mámu. V babičce vidí tu hodnou, která jí vždycky všechno dovolí. Nevím, jestli si Saskie vůbec uvědomuje, že mi tím u dcery podrývá autoritu. Netuším, jak tohle může skončit.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
