Facebook
Instagram
Věra se rozhodla, že se sebou po porodu musí něco udělat. Začala pravidelně cvičit a lépe se stravovat. Kdo to nesl nelibě, byl její manžel. Pojal podezření, že Věra o sebe pečuje kvůli jinému chlapovi.
Dlouho po narození dcery jsem si namlouvala, že nevypadám tak hrozně. Kolikrát jsem stála nahá před zrcadlem a lhala si do kapsy: ,,Strie zmizí v létě díky sluníčku. Povadlé břicho zpevním hned, jak přestanu kojit.“
Radka (45): Ta rybička je moje, křičel na mě manžel. Pak stáhl žádost o rozvod
Začala jsem na sobě makat
Věděla jsem, že se tím jen snažím uchlácholit. Ve skutečnosti jsem byla líná dělat cokoliv proto, abych vypadala lépe. Pomyslnou facku jsem dostala, když jsem potkala kamarádku, která porodila dvojčata.
Moc dobře jsem si pamatovala, jak vypadala ještě před půl rokem. Přirovnání k prasnici by bylo trefné. Teď jsem ji ale musela pochválit: ,,Vypadáš skvěle, Luci. Jak se ti to povedlo? Já chci být taky tak štíhlá,“ přiznala jsem. ,,Chtěla jsem se mít zase ráda. Tak jsem si nechala sestavit jídelníček a třikrát týdně cvičím,“ řekla Lucka hrdě.
Půjčila mi kopii svého jídelníčku, abych měla představu. Je jasné, že každé tělo funguje jinak, ale já potřebovala nějaký vzor. Nabídla mi, že mě třikrát týdně vezme na cvičení s kočárky. Konečně jsem měla naději, že budu zase vypadat skvěle. Najela jsem na zdravé stravování a začala chodit s Luckou na cvičení, kde mohla být dcera se mnou.
Chodily mi zprávy od neznámého ctitele
Za měsíc jsem měla dole kilo a půl. Jásala jsem. Kdo moji radost nesdílel, byl manžel Mirek (39). Jako by mi to nepřál. Nejvíce ho zajímalo, kam třikrát týdně mizím. ,,Hlavně, aby za tím nebyl chlap,“ řekl jednou po mém návratu z cvičení.
Já si to ale opravdu užívala. Přešla mě únava, časté přejídání a s Luckou jsme si zase rozuměly. V tu dobu mi přišla první zpráva z neznámého čísla. ,,Ahoj, krásko, jak ses dnes měla?“ stálo v ní. Nereagovala jsem a ani mě nezajímalo, kdo je na druhé straně.
Jenže mi chodily další a další esemesky. Někdy dokonce zamilované básně. Nikomu jsem se s tím nesvěřila, protože to pro mě nebylo důležité. Jednou mi přišla i fotografie. Jednalo se skutečně o pohledného muže. Ale ani tak jsem mu neodepsala.
Byl neodbytný. Po čase mě začal lákat na rande. ,,Musím tě vidět, jsi krásná. Odpověz mi,“ stálo v jedné z posledních zpráv. Za pár týdnů mi domů přišla krásná kytice. Netušila jsem, od koho je. Byl v ní vzkaz: ,,Já se nevzdám. Musím tě vidět. Přijď ve středu do kavárny na rohu, prosím.“ Než jsem stihla kytku někam schovat, přišel domů Mirek.
Manžel musel kápnout božskou
,,Od koho je ta kytka?“ otázal se žárlivě. ,,Já vlastně ani nevím,“ řekla jsem popravdě. ,,Tak ty nevíš, jo?“ začal se rozčilovat. ,,Možná od toho, za kým třikrát v týdnu chodíš, ne? Od toho, kvůli komu jsi začala hubnout. Už přiznej barvu!“ křičel na mě. ,,Prosím? Já nikoho nemám,“ uklidňovala jsem ho. ,,Ukaž mi mobil,“ řekl podrážděně.
Když jsem mu ho podávala, došlo mi, jaké zprávy tam najde. ,,Tak ty nikoho nemáš? A co ty zamilované zprávy? Jak to vysvětlíš?“ tlačil na mě. ,,Já vážně nevím. Ani na ně neodpovídám. Věř mi,“ zaštkala jsem.
Přečetl si vzkaz ohledně té středy. Nabídla jsem mu, že tam můžeme jít spolu. Až před kavárnou kápl božskou. ,,Dovnitř nemusíme. Zprávy byly ode mě. Zkoušel jsem tě zlanařit, jestli bys mi byla schopna zahnout. Celou tu dobu jsem to byl já,“ přiznal se. Nestačila jsem se divit. Mám tohle za potřebí?
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
