Zdeněk (51): Mám slabost pro plačící ženy. Když vzlykala za plotem sousedka, musel jsem za ní

Zdeněk (51): Mám slabost pro plačící ženy. Když vzlykala za plotem sousedka, musel jsem za ní

Zdeněk je rozvedený a žije sám v malém domku. Když seděl na zahradě, slyšel za plotem sousedku plakat. Přišel za ní co nejrychleji, protože Zdeňka nenechá v klidu, když žena pláče.

Tereza Procházková
Tereza Procházková 30. 11. 2020 18:00

Jsem už šest let rozvedený a žiji v rodinném domku. Manželka mi utekla s mým bývalým kamarádem, ale naše dvě děti za mnou jezdí a máme dobré vztahy.

Trvalý vztah nehledám

Po tom, co mi udělala manželka, jsem se zařekl, že budu sám. Občasné výhody mi poskytovaly moje známé. To už mě časem ale také přestalo bavit, a když jsem jedné volal, že chodit nemusí, brečela mi do telefonu.

Zapůsobilo to na mě

Její pláč ve mně ale něco probudil a já změnil názor a poprosil ji, aby přijela. Když dorazila, pokoušeli jsme se milovat, ale bylo to takové nemastné neslané, že jsem to ani ne v půlce utnul a oznámil jí, že mě to nebaví. Ona se rozbrečela podruhé a na mě to opět zapůsobilo, nemohl jsem si pomoct. Nikdy dřív jsem to na sobě takto nepozoroval, ale jak tam brečela, cítil jsem se strašně silný a přitahovala mě. Byl z toho velmi vášnivý sex.

U jiné kamarádky se mi později stalo něco podobného a já si myslel, že to je jen u žen, které brečí kvůli mně, protože jsem jim řekl něco, co je rozesmutnilo, jenže ono to tak nebylo. Jednou odpoledne jsem totiž seděl na zahradě a pil kávu. Za plotem jsem uslyšel sousedku, jak brečí.

Nemohu s tím přestat

Okamžitě jsem pocítil zase ten známý pocit a nakukoval, co se stalo. Viděl jsem ji, jak klečí na zemi, tak jsem to obešel a šel opatrně za ní. Omluvil jsem se, že ruším, protože jsem si nevšiml, že pohřbívá svého kocoura. Nabídl jsem jí, že si popovídáme a může jít ke mně na čaj. Byla moc ráda. Vyprávěla mi o něm a pak zase brečela.

Tentokrát jsem se držel zpátky, ale když jsem k ní zašel druhý den a přinesl jí medovinu, rozplakala se znovu a já to už nevydržel. Nezastavil mě ani fakt, že je o osm let starší, přitahovala mě, protože byla zranitelná, a já se jí nemohl nabažit. Když jsem ji k sobě přitiskl, během vteřiny jako kdyby do ní vjel elektrický proud a už mi svlékala košili.

Dohodli jsme se, že zůstaneme přáteli, a docela často si jen povídáme. Když má ale smutnou náladu, využiji to a řekl bych, že na to přišla, protože pláče poměrně často. Takový vztah mi vyhovuje.

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články