
Lenka žije jen se svou maminkou. Jejich soužití by bylo klidné a spokojené, nebýt jedné věci, která ji příšerně vytáčí. Její máma totiž miluje sexistické vtípky.
Na to, že bydlíme v malém dvoupokojovém bytě, vycházíme s mámou docela dobře. Nemáme problém spolu jít na nákup, vařit, koukat na seriály nebo si večer sednout a u čaje probírat školu i práci.
Jediné, co mě občas šíleně vytáčí, jsou její naprosto trapné, hloupé a někdy i dost nevhodné sexistické vtípky, narážky a poznámky. Obvykle mě zaskočí, že něco takového přede mnou vůbec vypustí z úst. Evidentně si myslí, že je „cool“ a vtipná. Opak je pravdou! Kdo by chtěl slýchat od vlastní mámy, který můj spolužák je k nakousnutí? Někdy mám pocit, že bydlím s puberťačkou a ne s dospělou ženou s vysokoškolským titulem.
Máma se chová jako puberťačka
Nedávno jsem jí vyprávěla o novém učiteli fyziky – je mladý, pohledný a sympatický. To je u nás na škole naprostý unikát. Bohužel mi nedošlo, kam to povede. „No tak to se musím na toho zajíčka mrknout. Třeba je na starší, zachovalé samičky...“ pronesla a začala se dopodrobna vyptávat na jeho vzhled.
Přišlo mi to trapné a nechutné. Fakt si nechcete svou mámu představovat, jak „slintá“ a kulí oči na mladého učitele.
Jindy jsme koukaly na talentovou soutěž a ona poznamenala: „Ten je hezoučký, toho bychom si mohly půjčovat...“ Nejsem žádná puritánka, s kamarádkami se o mužích i vztazích bavíme normálně. Od mámy to ale působí jinak.
Je prostě trapná
Nedávno jsem si domů pozvala kamaráda ze školy, abychom se učili. Sotva za ním zapadly dveře, máma si mě přeměřila od hlavy k patě. Pak na mě mrkla a řekla: „Tak kolik jste při té matematice dali čísel?“ Přišlo jí to asi jako geniální vtip. Mně tedy rozhodně ne. Doufám, že ji Jirka neslyšel.
Když jí občas řeknu, že mi podobné řeči nejsou příjemné, odpoví: „Proboha, Lenko, vždyť je ti osmnáct. Nežijeme ve středověku. Trochu se uvolni.“ Máma prostě nechápe, že to není o tom, že bych byla přehnaně prudérní. Ale o tom, že jsou věci, které od mamky slyšet nechcete.
Vůbec jí to nedochází
Vím, že to není největší problém na světě. Máma mě ve všem podporuje a pomáhá mi. Jsem vděčná za to, jaký vztah spolu máme, ale její poznámky mě znechucují. Myslím, že jí vůbec nedochází, jakou obrovskou ve mně vyvolává nechuť a vlastně mezi námi vytváří odstup.
Přemýšlela jsem, že poprosím její sestru, zda by s ní nepromluvila. Teta je fajn, ale docela od rány, s ničím se nemaže, vše říká narovinu. Nechci mamce ublížit nebo ji přivést do trapné situace.
Jen bych si moc přála, aby pochopila, že některé věci se mezi mámou a dcerou neříkají. A že existují záležitosti, které si chci nechávat pro sebe a nemám potřebu je rozebírat, natož si z nich dělat legraci.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




