Bea (27): Žiji ve stínu své mámy. I můj bývalý přítel měl oči jen pro ni

Když se ohlédnu za svým životem, přijde mi, jako bych vždycky stála kousek stranou. Ne proto, že bych to tak chtěla, ale proto, že vedle mě vždy zářila oslnivá osobnost mé mamky: krásné, sebevědomé, talentované a chytré ženy. Kam přišla, tam se stávala středem pozornosti. Ve všem, co dělala, byla úspěšná – v práci, ve sportu, v hudbě, malování, v navazování vztahů. Jen muže na celý život si nikdy nenašla. Celé dětství jsem slýchávala: „Ty se umíš narodit, tvoje máma je neuvěřitelná!“. Já byla tichá, nevýrazná a nemotorná holka, co zakopávala o vlastní nohy. A tak je tomu dosud.

Valerie (32): Nový přítel mě šokoval. Řekl mi, že si mou mámu pamatuje z filmů pro dospělé

Máma byla vždycky středem vesmíru

Tátu jsem nepoznala. Prý mámu opustil. Doma je toto téma tabu. Strýčků jsem měla hodně, ale žádný s námi nikdy nebydlel, a tak jsme na sebe s mámou hodně navázané. Dětství jsem měla hezké, nic mi nechybělo a máma byla vždy můj vzor, středobod mého života. Celý svět se točil kolem ní.

Kamkoliv jsme přišli, byla brzy středem pozornosti. Já byla a jsem neviditelná. Nikdy mi neublížila schválně, ale přesto jsem trpěla. V dospělosti jsem si často opakovala, že bych měla být ráda, jakou mám mámu. Jenže kdo nezažil žít v něčím stínu, tak mě nepochopí.

Bára (32): Můj muž má za ideál ženy svou matku. Já pro něj nikdy nebudu dost dobrá

I můj přítel měl oči jen pro ni

Když jsem přivedla poprvé domů bývalého přítele, byl z mámy úplně paf. Pak vše zazdil větou: „Tvoje máma je fakt kočka, vůbec se jedna druhé nepodobáte…“ Když mu došlo, co řekl, začal vše trapně urovnávat. Přešla jsem to, ale bylo mi z toho na nic. Tolik jsem chtěla být alespoň pro něj ta první, úžasná, jedinečná.

Náš vztah se po roce rozpadl, přesněji přítel se se mnou rozešel. Byl to můj nejdelší vztah. Přítele jsem milovala. Když jsme se rozešli, měla jsem pocit, že jsem prohrála s vlastní mámou. Ale jí ani nikomu jinému jsem to neřekla, za své pocity se stydím.

Katka (28): Začala jsem žít se starším mužem. Moje máma pro to nemá pochopení

Nevím, jak z toho ven

Včera mi bylo sedmadvacet. Nemám přítele, nemám vysokou školu, protože nejsem žádný myslitel – nemám prostě ani chytrou hlavu, ani hezké tělo, ani pohlednou tvář. Ničím nevynikám. Maturitu jsem udělala horko těžko, nikdo se nemůže divit, že nemám žádné sebevědomí. Pracuji za přepážkou na poště a dokud ji nezruší, budu tam pracovat dál. Vyhovuje mi, že mě od světa odděluje přepážka.

Mamku miluji, ale vlastně i trochu nenávidím. Žárlím na ni. Chtěla bych nějak vystoupit z jejího stínu, ale vůbec netuším jak. Začala jsem chodit na brigádu a jak jen to jde, tak si šetřím peníze, abych si třeba jednou zvládla platit nájem nějakého maličkého bytu. Ale na druhou stranu si neumím představit, že se od mamky navždy odpoutám. Někdy mám pocit, že mi něco zásadního uniká, že něco důležitého o životě nechápu.

Sára (26): Jsem v šoku. Dozvěděla jsem se, že máma žila roky dvojí život a táta to tušil

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].