Leoš (39): Lidská hloupost nezná mezí. Nějaký mladík mi rozbil sklo u auta, aby se mi v něm nepřehřáli hadi

Více než 20 let se věnuji chovatelství plazů. Z hadů mám jen škrtiče a užovky různých druhů. Dokonce se mi je před několika lety povedlo začít rozmnožovat.

Sára (23): Přítel si vynutil domácího mazlíčka, špatně jsme se pochopili a já se teď doma bojím

Vášeň pro hady jsem zdědil po tátovi

K mé zálibě mě přivedl otec, který choval gekony a ještěrky. Zkrátka jsem lásku k plazům zdědil. Odmala jsem se motal tátovi pod rukama a i dnes se často scházíme a povídáme si o svých úspěších. V domě mám místnost až po strop nacpanou terárii.

Manželka mě v mé zálibě podporuje. „Lásko, pojedeš se mnou na výstavu se zajímavou přednáškou?“ otázal jsem se jí kdysi a ona souhlasila. Od té doby mě doprovází skoro pokaždé. Na hada sáhne, ale vždy v mé přítomnosti a na krátkou chvíli. Dcery se bohužel hadů bojí, takže pokračovatele mít nebudu.

Matěj (36): Každý jsme si našli nový koníček, abychom stmelili náš vztah. Byl to opravdu hloupý nápad

Rozbité auto na parkovišti mě naštvalo

Pravidelně jezdím s hady k veterináři. Mám pro ně přepravky s plastovým dnem a dbám na to, aby se udrželi v teple. Doma jim v teráriu nepřetržitě svítím, zatímco leží na kameni a vyhřívají se. Na vysoké teploty jsou tedy zvyklí a vyžadují je.

Když jsem s nimi jel naposledy k veterináři, liboval jsem si, že panují tropické teploty. Alespoň mi hadi nenastydnou. V autě jsem nastavil klimatizaci na třicet stupňů a cestou se stavil v obchodě. Zaparkoval jsem schválně na sluníčku. Uvnitř jsem byl asi čtvrt hodiny. Když jsem se vracel k autu, stál u něj nějaký mladík. „Proč ta zvířata týráte? Musel jsem rozbít sklo, aby se neuvařila. Víte, jak jim musí být v rozpáleném autě?“ křičel na mě.

Jarka (61): Roky mi tvrdil, že chodí na ryby. Ve skutečnosti ale lovil úplně jinde

Hádka na parkovišti mě přesvědčila o lidské hlouposti

Díval jsem se na něj a myslel si, že je retardovaný. Pak mi došlo, že je jen hloupý. Když skončil se svým monologem, klidně jsem mu začal vysvětlovat, že plazi milují teplo. Čím je teplota vyšší, tím jsou spokojenější. A když je jim zima, tak laicky řečeno ztuhnou a nejsou schopní se pohybovat. Koukal na mě a kroutil nesouhlasně hlavou.

„To je absurdní. V takovém tropickém počasí není v autě příjemně nikomu!“ křičel. Chtěl jsem co nejrychleji ukončit debatu, a tak jsem rychle našel na mobilu informace o hroznýši, kterého jsem měl v přepravce. Ukázal jsem mu, že had miluje teplotu třicet stupňů, a požadoval jsem, aby mi mladík zaplatil okno, které rozbil. Jenže ten jen odhodil kámen, co držel v ruce, a utíkal pryč. Nemám fyzičku na to, abych ho honil, a tak jsem to nechal být. Příště si vezmu auto s černými skly, abych předešel podobné situaci.

Další příběhy ze života →

Kateřina (37): Až díky dceři mohu svůj koníček naplno rozjet. Ostatní členové rodiny nad mými výtvory ohrnují nos