Lidia (32): Získala jsem snový byt za skvělou cenu. Majitel se ale proměnil v šíleného slídila

Hledala jsem nekonečně dlouho, než jsem narazila na krásný podnájem za hezkou cenu. Jenže to mělo háček, majitelem byl naprostý psychopat. Chodil na mě zvonit a vyčítat mi výzdobu na balkoně.

Milena (27): Sousedka mi nosila domácí koláče. Když jsem zjistila proč, málem to se mnou seklo

Byt jsem hledala dlouho

Na cenově dostupný byt v centru jsem čekala asi dva roky. Sítě jsem měla rozhozené všude po známých a příbuzných. Všichni o mně věděli, že se chci stěhovat. Toužila jsem po místě, které se mi bude líbit, ale za dobrou cenu. Neměla jsem chuť vzít cokoliv, jen abych se vešla do nějaké částky. Myslím, že kdo hledá, najde.

Všechno si ale žádá jistou oběť a v mém případě jsem zaplatila svým psychickým zdravím. Majitel bytu, který jsem našla přes známého, se během prohlídky tvářil jako normální člověk. Po nastěhování jsem pochopila, že to bude pěkný blázen, který mě nenechá v klidu.

Divné už mi přišlo i to, že si v den stěhování přišel prohlédnout moje věci. Měl poznámky na počet rostlin a podezíral mě z toho, že jsem mu zatajila kočku. Spletl si koš na prádlo s přepravkou. Zdvořile jsem se usmívala a konverzovala jsem s ním. Byla jsem natěšená na byt s malým balkonem a celé zařizování. Tehdy jsem tedy řeči pana domácího pouštěla druhým uchem ven. Stejně bych se nemohla otočit na patě a vrátit se zpět do starého bytu.

Ondřej (43): Z milé paničky se vyklubala bestie s kalkulačkou v ruce. Na tenhle kšeft nikdy nezapomenu

Sevřený žaludek každý den

Můj pan domácí na mě začal denně zvonit, aby se mě zeptal na nějaký všetečný dotaz. „Kdy si uklidíte tu krabici za dveřmi?“ „Na balkóně vám visí nějaký bordel, to tam takhle necháte?“ „Vařila jste si včera po jedenácté jídlo? To by nešlo, ten smrad nám šel všem do oken.“ Byla jsem z toho v šoku a začala se probouzet s úzkostí.

Kamarád mi poradil, ať dveře vůbec neotvírám. Vypnula jsem zvonek a neposlouchala bouchání, raději jsem si pustila hudbu. Balkón ozdobený zvonkohrou a lampiony jsem si z jedné strany zastínila látkou, aby na něj můj domácí nemohl vidět. Hodlala jsem mu jeho slídění zatrhnout. Začal mi psát emaily. Na chodbě jsem ho jen pozdravila a spěchala s telefonem na uchu pryč.

V mailech mi vyhrožoval ukončením smlouvy, kterou jsem získala na dva roky. Všechno jsem přeposlala právníkovi a snažila se na to nemyslet. Dobře mi ale nebylo. Moje počáteční radost z nového útočiště zmizela. Plížila jsem se po bytě potichu, neměla chuť se tam pomalu ani vracet z práce. Po dlouhém hledání bytu jsem neměla sílu hledat něco dalšího. Pak jsem se rozhodla nebýt z toho frustrovaná a přejít do útoku.

Marek (46): Šmíruji sousedy a stydím se za to. Jejich bizarní domácí rituály mě fascinují i děsí zároveň

Jen ať si mě užije

Domovní dveře jsem si ozdobila podzimní tematikou, pán z toho měl málem infarkt, ale to nebylo všechno. Vonné svíčky, meditační hudba pro lepší energii, vykuřovadlo proti jeho zlé povaze, to vše jsem denně používala a vařila jsem si vždy na druhý den až před půlnocí. S majitelem komunikuje už jen můj právník a já kolem něj chodím se sluchátkama v uších.

Nenechám se terorizovat bláznem. To já mu zkazím pobyt v domě, ještě bude litovat. Zvu si na návštěvy přátelé, hluk neděláme a v deset večer už je naprostý klid. Já ale vím, kdo se kvůli tomu doma užírá a snaží se dalekohledem vypátrat, co děláme na balkoně nebo v pokoji za oknem. Pán asi nepochopil, že nebydlím u něj doma a že si můžu ve svém pronajatém bytě dělat, co chci.

Eva (35): Se sousedkou jsme vedly tichou válku. Když jsem opravdu potřebovala pomoc, překvapila mě

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].