Marek (46): Šmíruji sousedy a stydím se za to. Jejich bizarní domácí rituály mě fascinují i děsí zároveň

Zděšený šokovaný muž
Zdroj: Freepik

Marek bydlí v bytovém komplexu, kde panelové domy stojí blízko u sebe, a vidí tak do protějšího bytu. A když jednou rozjímal na balkóně, viděl pěkně divné věci. Od té doby Marek sousedy pozoruje...

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 04. 03. 2026 13:00

Už jsem si na ten bizár, který se mi odehrává v protějším domě před mýma očima, zvykl. Vlastně se bavím sledováním sousedů v mém věku, a jejich divný životní styl mi hlava nebere.

Sousedy si člověk nevybere

Dovolím si tvrdit, že jsem normální. Chodím standardně oblečený, mám nudné zaměstnání, jsem rozvedený a domů si vodím ženy maximálně třikrát do měsíce. A nezajímá mě, zda je objekt mé touhy vdaný, rozvedený nebo svobodný. Chci jedno. Kvalitní sex. Chci ho já a ta, která je se mnou v bytě, tak má orgasmus zaručený.

Ale jinak jsem muž, co si moc do života kecat nenechá. Vím, co mám rád. Vím, kdo jsem. A vím, že rozhodně nejsem submisivní jedinec. Nejsem frajer, co nebere na ostatní ohled. Ale taky nejsem ten, co si nechá vše líbit. Prostě rozvedený, životem otřískaný chlap, co už nechce závazky. Chci klid a trochu toho občasného štěstíčka.

Káva na balkóně se stala mou zálibou

Po příchodu z práce si pravidelně dávám kávu na balkóně. Sedím a zírám do neznáma. A jak jsem tak seděl a zíral, všiml jsem si, že v protějším domě bydlí podivní lidé. Na stejném patře, kde bydlím já. Muž a žena. Ona má vždy vlasy stažené do přísného drdolu. Muž chodí se sklopenou hlavou, vždy je oblečený do půl těla a na krku má něco jako obojek.

Už několikrát jsem viděl, že když žena sedí na balkóně, tak muž leží u jejích nohou. Nebo když se žena pohybuje po balkóně, tak má muže na vodítku. Nebo ji muž následuje a často klečí v její přítomnosti. Evidentně je mezi nimi nějaký podřízený a nadřízený vztah. A muž je pěkně submisivní jedinec. Takové hrátky bych nebyl ochoten hrát. Žena na muže často mluví nahlas a jedná se o příkazy.

Každý máme svoji libůstku a já rád pozoruji

Ač se mi výjevy z protějšího bytu hnusí, nedokážu se svým šmírováním přestat. Dokonce jsem se přistihl při pocitu, že se těším z práce domů a budu se dívat, copak se to zajímavého děje u sousedů. A tak jsem došel k závěru, že každý máme svou úchylku a pokud je neškodná, proč se omezovat.

Já zůstanu u svého života, kde si několikrát do měsíce ulovím nějakou ženu do postele a zbytek času sleduji své okolí. A sousedi, ať si hrají na dominu s otrokem, když je to baví a líbí se jim to. Nebudu to odsuzovat, ale je to dost odporné. Já, jako dominantnější typ, to těžko chápu a nebyl bych toho schopen.


Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články