Linda (24): Odmala rudnu jako rajče, když se stydím. Tato nepříjemná vlastnost mi ale přihrála báječného chlapa

Milostné příběhy ze života: Odmala rudnu jako rajče, když se stydím. Tato nepříjemná vlastnost mi ale přihrála báječného chlapa
Zdroj: Freepik

Lindu celý život trápilo červenání. V první práci si na to nakonec začala zvykat. Líbil se jí šéf a ten měl úplně stejný problém.

Michaela Hájková
Michaela Hájková 19. 06. 2024 13:00

Odmala se červenám, a tak každý pozná, kdy jsem nervózní, vymýšlím si nebo se mi někdo hodně líbí. Třeba naposledy můj šéf v práci.

Ve škole se mi kvůli červenání posmívali

Na posmívání jsem si postupně zvykala, celou základní školu jsem byla „červenka“ nebo „rudá záře“. Zčervenala jsem několikrát za den, stačilo mě vyvolat k tabuli. To by ještě nebylo tak potupné. Horší pro mě bylo červenání ve chvíli, kdy jsem spatřila svého idola z vedlejší třídy. Nebylo těžké uhodnout, že jsem do něj zakoukaná.

Samozřejmě si ze mě dělal legraci. Na střední škole už se chovali všichni trochu tolerantněji, moje kamarádky například mé rudnutí zbožňovaly a tvrdily, že jsem strašně roztomilá. Bylo mi líto, že nemám šanci v hodinách dramatiky. Moc mě to bavilo, ale červené tváře občas prozrazovaly nervozitu. Rudnutí mám po mámě.

Kdykoliv jsme se my dvě hádaly, byly jsme červené jak rajčata. Pro mě bylo rudnutí nepříjemné hlavně ve vypjatých situacích. Ať už šlo o lekce autoškoly, dohadování s prodavačkou nebo sebemenší trapas. Byla jsem přesvědčená, že si nenajdu kluka. Nikdy nezapomenu slova svého prvního milence: „Jsi tak rozkošně nevinná a stydlivá.“ Připadalo mi to ponižující.

Líbil se mi šéf v nové práci

Nastoupila jsem do nového zaměstnání a hned první den mě ve výtahu oslnil pohledný voňavý chlap. Opětovala jsem mu úsměv a v zrcadle zaregistrovala svůj rudý tón. Vystoupil na stejném patře a o pár minut později jsem zjistila, že je to můj šéf.

Od té doby jsem s ním mluvila zásadně v červeném podtónu a ukázalo se, že i jeho moje rudnutí poněkud znervózňuje. Několikrát se stalo, že se mu také výrazně prokrvily tváře a pak jsme spolu mluvili jako dva červenáčci. Musel na nás být opravdu srandovní pohled.

Jeho asistentka to neváhala komentovat, postupně si toho všímal každý. Když mě čekala moje první prezentace ve velké zasedací místnosti před dvaceti lidmi, nanesla jsem si ráno tunu světlého make-upu. Ne, že by to úplně pomohlo, ale prezentace proběhla dobře. Šéf mi přišel pogratulovat a někdo nás oba růžolící vyfotil.

Konečně mě pozval na rande, červenali jsme se láskou

Šéf po pár měsících odcházel do jiného oddělení a konečně se odhodlal mě pozvat na rande. Dost mě to překvapilo, netušila jsem, že se mu líbím. Myslela jsem si, že se červená kvůli mému ostychu. Ale zalíbení bylo naštěstí vzájemné.

Moje máma si dělá legraci, že u oltáře budeme oba jako rajská jablíčka a svatební fotky by měli dělat černobílé. Já už to beru s humorem, pro mě nemá smysl se přetvařovat. „Zachovat tvář“ je pro mě totiž zhola nemožné.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články