Facebook
Instagram
Místo toho, aby si Ludmila užila mateřskou dovolenou a trávila čas jen se svými dětmi, musí zvládat spoustu dalších věcí. Manžel doma nehne ani prstem, takže Ludmila se musí starat také o domácnost a dům. A to ještě není všechno...
Vždy jsem si dělala legraci z žen, které si na sociálních sítích psaly, že jsou na mateřské, ale rozhodně ne dovolené. A teď mě to doběhlo...
Čekala jsem, že na mateřské dovolené to bude jiné
S manželem Jáchymem (35) jsme si před časem pořídili menší domek na vesnici. Předělali jsme ho a já se těšila, že tam jednou budeme vychovávat naše děti. Když jsem pak otěhotněla a ukázalo se, že budu mít dvojčata, byla jsem neuvěřitelně šťastná.
Začala jsem dětem připravovat pokoj a ladit ho do růžova, protože na cestě byly dvě holčičky. Celá práce byla na mně. Jáchym řekl, že ať to mám podle svých představ. Nijak mi to nevadilo, věděla jsem, jak má pokojíček vypadat. A byla jsem ráda, že mi nepřekáží.
Manžel mi vůbec nepomáhá
Jenže on mi přestal překážet napořád. Když už byly holčičky doma a měla jsem co dělat, abych je po císaři zvládala, vyžadoval, abych pečovala o domácnost jako předtím. Třeba přišel z práce a zeptal se, proč není navařeno něco k večeři. Nebo kdy poseču trávník či ostříhám stromky.
Jsem holka z vesnice, tyto věci mi nedělají problém, ale myslela jsem, že na mateřské se budu věnovat dětem. A ne trávníku, o kterém si můj manžel myslí, že když se týden nepokosí, máme u baráku džungli. Takže můj den teď vypadá tak, že běhám kolem dětí a když na chvilku usnou, jdu vařit nebo zkusím udělat něco na zahradě.
Když nám přivezli dříví na zimu, chtěla jsem vzít holky na procházku, ať nejsou v tom hluku. Ale Jáchym se zdržel v práci, takže jsem musela na všechno dohlížet já. Dcery řvaly, protože nevěděly, co se děje. Byla to hrůza. No a když ten můj přišel večer domů a ptal se na jídlo, málem jsem ho praštila pánví. Udělala jsem mu rychle míchaná vejce, ale stejně měl řeči, že by raději nějaké maso...
Nechci, aby k nám šla bydlet tchyně
To nejhorší ale přišlo minulý týden. Manžel mi oznámil, že jeho maminka na tom není moc dobře a potřebuje tu a tam dohled. A jestli by prý nemohla bydlet u nás. Jen bychom jí připravili pokoj v přízemí, ať nemusí chodit po schodech.
"A kdo by se o ni staral?" zajímalo mě. "Občas bys na ni mohla dohlédnout, není to nic složitého. A navíc jsou holky už větší, takže nemusíš pořád být u nich, ne?" řekl Jáchym nevzrušeně. Zato ve mně bouchly saze. Místo toho, abych si užívala malé dcerky, tak vedu domácnost a starám se o barák. A teď ještě mít na krku tchyni? Tak to tedy ne!
Všechno, co se ve mně nahromadilo za poslední měsíce, šlo ven. Jáchym jen koukal. Když jsem přestala běsnit, tiše seděl a řekl, že to s mámou ještě nějak promyslí. To bych mu radila, protože pokud mi ji nastěhuje do baráku, ještě uvidí, co dovedu...
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
