Lumír (65): Žena chce, abychom do Velikonoc drželi půst. Ale copak se chlap může najíst ze zrní a něčeho, co se jmenuje Kočičí tanec?

Jsem chlap a podle toho také chci jíst. Kdyby moje manželka Kateřina (64) držela půst sama, neřekl bych ani slovo. Jenže ona chce, abych se také zapojil.

Mohlo by Vás zajímat:

Patrik (41): Moje manželka neumí vařit. Nemám ale srdce jí to říct, a tak denně jím blafy

Manželka chce zavést novou tradici

U nás doma není salát sprosté slovo, ale musí to být příloha k něčemu. Ideálně dobře prorostlému a opečenému do křupava. Pak mi ty zelené věci mohou na talíř. Já vlastně nemám nic proti zelenině či ovoci, ale je to jenom doplněk.

Moje manželka to má stejně, jen jí méně masa. To je v pořádku, alespoň mi zbude víc. Jenže letos přišla s tím, že v našem věku bychom možná měli změnit jídelníček. "Koukni se, jak funíš, když si zavazuješ tkaničky," řekla mi nedávno. "Já mám své funění rád," nedal jsem se.

Ale ani ona se nedala. A řekla, že letos bychom měli zkusit půst. "Cože?" zeptal jsem se v domnění, že jsem se přeslechl. Jenže ona to myslela doopravdy. Pak mi vyhodila na oči, že jsem od začátku roku přibral tři kila. To sice má pravdu, ale byl masopust, to se zkrátka musí...

Mohlo by Vás zajímat:

Libor (43): Moje manželka začíná být líná jako veš. Nejhorší je, že nás tím doma nakazila všechny

Zkusili jsme s manželkou držet půst před Velikonocemi

Kateřina se té myšlenky držela i další den, takže mi došlo, že tomu neuniknu. V duchu jsem se jí poškleboval, že to vydrží tak dva nebo tři dny, pak se zase vrátí na správnou cestu. Proto jsem jí s vážnou tváří slíbil, že do toho půjdeme společně.

Začala studovat, co se může a nemůže jíst, nosila domů věci, které jsem snad ani neznal. Ve spíži se začaly hromadit luštěniny a obiloviny. Připadal jsem si, jako kdybychom si měli založit mlýn, ne držet půst. Ale byl jsem zticha, protože to brala vážně.

Jenže už první jídlo mi na talíři snad jen přibývalo. Byla to jakási pohanková kaše se zeleninou. Dalo se to jíst, ale z nějakého důvodu byl konec v nedohlednu. Nějak jsem to zvládl, jenže už za hodinu jsem měl hlad. A doma byla jen ta kaše...

Mohlo by Vás zajímat:

Andrej (39): Moje manželka je beznadějný případ. Myslel jsem, že na 150 kilech dostane rozum, ale ona se cpe dál

Postní jídla nejsou nic pro mě

Vydržel jsem to dva dny. Zrní a jídla, která se jmenují třeba Kočičí tanec, což jsou ve skutečnosti kroupy a čočka, mi nedělají dobře. Nějak jsem neměl energii ani náladu. Kateřina se na mě naštvala a několikrát jsme se pohádali. Ale neustoupil jsem.

Výsledkem je to, ona vaří postní jídla pro sebe, já si zase připravuji masité pokrmy. Pokud to moje žena vydrží až do Velikonoc, zaslouží si obdiv. Já však po takovém obdivu netoužím...

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Adam (52): Moje manželka radikálně změnila účes. Nevím, jak jí říct, že je to šlápnutí vedle

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.