Sandra (31): Nikdo neví, co se u nás doma děje za zavřenými dveřmi. Bojím se říct rodině pravdu

Nikdo z mého okolí neví, co se děje za našimi zavřenými dveřmi. Můj manžel Petr (42) na lidi působí jako skvělý taťka a milující partner. Jeho skutečnou tvář znám jen já. Nejraději bych šla s pravdou ven, ale bojím se, že mi nebude nikdo věřit.

Mohlo by Vás zajímat:

Bára (31): Ze vztahu s manipulátorem jsem se vzpamatovávala dlouho. Nový přítel se mě nemohl dva roky dotknout

Manžel mě psychicky deptá

Z velké části je moje vina, že jsem to nechala zajít tak daleko. Petrovu pravou tvář jsem prokoukla už na samém začátku vztahu. Byli jsme spolu půl roku, když mi došlo, že se mnou manipuluje. A že když nebude po jeho, bude doma zle. Nebýt toho, že už jsem byla těhotná, zcela jistě bych odešla. Potrat byl proti mému přesvědčení, takže jsem zůstala.

Možná jsem si myslela, že se Petr po narození dítěte změní. Opak byl ale pravdou. Jakmile byl malý na světě, začal teror. Chtěl mi dát jasně najevo, že má nade mnou ještě větší moc než před tím. Po dobu mateřské dovolené jsem se bez jeho souhlasu nemohla hnout z baráku. K malému dal do pokoje kameru a přes den v práci dohlížel na to, co děláme.

Když jsem si dovolila někam jít a neříct mu to, bylo zle. Sice na mě nesáhl fyzicky, ale terorizoval mě psychicky. Začal mi nadávat do běhny a coury, co se tahá s chlapama. To, že jsem byla s kamarádkou v parku na zmrzlině, nebral v potaz. Chvíle, kdy je doma, jsou pro mě utrpením.

Mohlo by Vás zajímat:

Linda (27): Dostala jsem se do spárů narcistického manipulátora. Musím splnit vše, co mi řekne

Před rodinou je za skvělého partnera

Stojí za mnou v kuchyni a kritizuje, jak vařím. Když mu jídlo není zrovna po chuti, letí do koše. A já musím začít znovu. Mluví ke mně jen v rozkazech. Slovíčka prosím a děkuji vůbec nezná. Nebo alespoň ve vztahu ke mně ně. Co se týče sexu, musím být pořád po ruce. Neexistuje, že bych řekla, že nechci.

Pamatuji si, jak jsem měla chřipku a vysoké horečky. Bylo znát, že mi není dobře. I tak jsem musela roztáhnout nohy. Když to ode mě chytil, ještě mě seřval. Nejhorší je, když k nám přijede jeho nebo moje rodina. Před nimi se přetvařuje. Hladí mě, dává mi polibky a říká nahlas, jak jsem skvělá maminka a jak všechno zvládám.

Mě se v tu chvíli derou slzy do očí a chci zařvat, že to není pravda. Ale nemůžu. Bojím se, co by bylo, až bychom byli sami. Moje mamka je z Petra celá na větvi. Pořád ho chválí, a poukazuje na to, že lepšího chlapa jsem si nemohla přát. Kéž bych jí tak mohla říct, jak se věci ve skutečnosti mají. A ptáte se, proč to neudělám?

Mohlo by Vás zajímat:

Naťka (28): Šest let jsem žila s despotou a manipulátorem. Věřila jsem, že jsem ošklivá, neschopná a mohu za vše

Švagrová možná něco tuší

Už jsem se k tomu jednou odhodlala. Petr na mě vytáhl ten nejtěžší kalibr. Dal mi jasně najevo, že pokud odejdu, tak mi Aleška (5) sebere. Cituji jeho slova: „Udělám cokoliv, říkám ti cokoliv, aby byl Aleš můj." A v těch slovech bylo tolik zlosti a připravenosti mě zničit, že se zkrátka bojím. Jsem z něj tak zdeptaná, že moje sebevědomí už neexistuje.

Sloužím jako robot a bojím se chvíle, kdy přijde domů. Jeho sestra už možná začíná něco tušit. Ta ho zná přeci jen lépe než já. Pokud ucítím, že je na mé straně, možná půjdu s pravdou ven a požádám o pomoc. Musím si ale být její pomocí 100% jistá, jinak zažiji peklo na zemi.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (32): Jsme pro všechny dokonalý pár. Kdyby jen tušili, co se děje za zavřenými dveřmi...

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.