Ilona (42): Myslela jsem si, že ten dětský pláč je jen noční můra. Bylo to ale mnohem horší

Ilona (42): Myslela jsem si, že ten dětský pláč je jen noční můra. Bylo to ale mnohem horší
Zdroj: Pixabay
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Ilonin příběh je bohužel velmi smutný. Zemřela jí šestiletá dcera. Utekla ze zahrady a srazilo ji auto. Ilona skončila v psychiatrické léčebně, protože ztrátu neunesla. Po návratu domů doufala, že snad začne žít trochu normálně. Jenže se spletla.

Šárka Žižková
Šárka Žižková 19. července 2021

Před dvěma lety mi zemřela dcera. Čerstvě šestiletá princezna, na kterou jsem čekala celý život. Její smrt jsem neunesla a na rok jsem skončila na psychiatrii. Doufala jsem, že mám ještě šanci na normální život. Teď o tom dost silně pochybuji.

Šárka (33): Tříletého syna v noci budí zlá noční můra. Figuruje v ní moje matka, která sedm let nežije
Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (33): Tříletého syna v noci budí zlá noční můra. Figuruje v ní moje matka, která sedm let nežije

Dcera zemřela v den svých narozenin

Natálka vnesla do mého života světlo a radost. Jenom díky ní jsem se začala na svět dívat jinak. Naučila jsem se radovat z maličkostí. Třeba i jen z toho, že svítí sluníčko. Dceři bych snesla modré z nebe. Klidně bych za ni položila život. I ten osudný den, kdy náhle zemřela. Jak to vlastně bylo?

Zrovna měla narozeniny. To je asi největší ironie osudu, zemřít na vlastní narozeniny. Celá zahrada byla vyzdobená. Všude balónky, konfety. Ten den jí bylo šest let. A jeden hloupý svazek balónků a nepozorný řidič její život ukončili. Balónky se odtrhly a letěly pryč. Natálka se vydala za nimi. Volala jsem na ni, ať je nechá letět, že nafouknu jiné.

Myslím, že už to neslyšela. Ani nevím proč, jsme měli otevřenou bránu. Z ní Natálka s očima na baloncích vyběhla. Pak už byl slyšet jen křik a pískot brzd. Pustila jsem dort z ruky a utíkala tím směrem. Moje malá holčička ležela na zemi. Okamžitě jsme volali sanitku a pokusili se ji oživit.

Uršula (29): Na noční můry jsem si už zvykla. Ale to, co se mi děje poslední dny, mě vážně děsí
Mohlo by Vás zajímat:

Uršula (29): Na noční můry jsem si už zvykla. Ale to, co se mi děje poslední dny, mě vážně děsí

Přišly noční můry

Oči měla sice zavřené, ale velmi tichým hlasem jsem z jejích úst zaslechla: ,,Proč jsi mě nezachránila?“ Zemřela během převozu do nemocnice. Nerada bych se znovu dostala tam, kde jsem byla, takže svůj stav po Natálčině smrti vám popisovat nebudu. Zjednodušeně řečeno jsem se sesypala.

Myslím, že se není čemu divit. Manžel Tomáš věděl, že musí konat. Pokusila jsem se totiž opakovaně o sebevraždu, takže mě raději odvezl do blázince. Nebýt toho možná bych svůj čin dotáhla do zdárného konce. Rok v léčebně mi dceru sice nevrátil, ale postupně jsem se s jejím odchodem začala smiřovat.

Po malých krocích jsem se vracela k normálnímu životu. Tomáš chtěl, abychom dům prodali a začali jinde znovu. Já to ale nedokázala, i když bylo těžké v domě bez dcery žít. Myslela jsem si, že jen potřebuji čas. Víc času. Už ani nevím, jak dlouho po návratu domů jsem začala mít noční můry.

Květoslava (66): Na desáté výročí manželovy smrti jsem našla v knize vzkaz, který mi na stará kolena změnil život
Mohlo by Vás zajímat:

Květoslava (66): Na desáté výročí manželovy smrti jsem našla v knize vzkaz, který mi na stará kolena změnil život

Dcera mi to nikdy neodpustí

V nich Natálka pořád jen zoufale křičela a plakala. Dokola opakovala: ,,Proč jsi mě nezachránila?“ Probouzela jsem se vyděšená. Ty sny mě utvrzovaly v tom, že je to celé moje vina. Roční pobyt v léčebně byl najednou zbytečný. K antidepresivům jsem si nechala napsat ještě léky na spaní. Doufala jsem v jediné – že ty noční můry ustanou.

Teprve nedávno mi došlo, že to nebyly jen noční můry. Seděla jsem u televize, když vtom z dětského pokoje zavolala Natálka: ,,Proč jsi mě nezachránila? Proč?“ Šla jsem se do pokoje podívat. Ulehla jsem do její postele a brečela. Zavřela jsem oči. Vtom samy od sebe bouchly dveře. Rozletěly se obrázky a papíry, které měla Naty na stole. Na jednom z nich jsme byli celá rodina. Myslím, že se na mě dcera zlobí i ze záhrobí. Měla jsem ji zachránit, ale nedokázala jsem to.

Jindřiška (28): Před smrtí jsem dala mamince slib, který se mi ani trochu nelíbil. Splnit jsem ho ale musela
Mohlo by Vás zajímat:

Jindřiška (28): Před smrtí jsem dala mamince slib, který se mi ani trochu nelíbil. Splnit jsem ho ale musela

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Cvičitelka Hanka Kynychová: Tři roky jsem žila s tyranem, bití mi přišlo normální

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články