Jindřiška (28): Před smrtí jsem dala mamince slib, který se mi ani trochu nelíbil. Splnit jsem ho ale musela

Když mi zemřela matka, řekla mi zvláštní věc: ,,Kdyby měli babička s dědou umírat v bolestech, přijď za mnou na hrob. Já jejich trápení ukončím." Vyžádala si, abych jí to slíbila. Nedávalo mi to dlouhé roky smysl.

Mohlo by Vás zajímat:

Katka (24): Matka mi před smrtí sdělila šokující předpověď. Do posledního písmene se vyplnila

Babička už chtěla zemřít

Babička byla ještě v lednu minulého roku v pořádku. Chodila, radovala se ze života. Byla soběstačná, a dokonce pomáhala dědovi stahovat králíky z kůže. V osmdesáti pěti letech mi to přišlo neskutečné. Jenže už v květnu tomu bylo jinak. stala se z ní nemohoucí žena. Už si nedošla ani na nákup. Snažila jsem se jí i dědovi maximálně pomáhat.

Vařila jsem jim, prala i uklízela. Jednou, byl zrovna horký letní večer, mě babička poprosila. ,,Já už, Jindro, nemůžu. Mám hrozné bolesti. Musíš mi nějak pomoc. Já už chci umřít,“ prohlásila a hladila mě něžně po ruce. ,,Babi, ale já nevím jak. Můžu tě odvézt do nemocnice, jestli by ti nepomohli,“ navrhla jsem.

Babi se na mě upřeně podívala a pronesla: ,,To nebude nutné. Stačí, když zajdeš za mamkou na hrob. Požádej ji, aby si mě už vzala k sobě. Slíbila jsi jí to, ne?“ Byla jsem z toho zmatená. Jak mohla babička vědět, co mi mamka řekla na smrtelné posteli? Za mamkou jsem nešla. Přestože jsem nevěřila, že by si k sobě babičku dokázala vzít, bála jsem se.

Mohlo by Vás zajímat:

Gita (34): Děda nestihl před smrtí opravit babičce hodiny. Pak se stalo něco, čemu se zdráhám uvěřit

Matka si pro ni přišla

Babička mě o to žádala skoro každý den. Doufala jsem v nějaký zázrak v podobě babiččina uzdravení. Nakonec jsem se na hřbitov vydala. Zoufale jsem poklekla k matčinu hrobu a brečela. Mezi vzlykáním jsem pronesla osudnou větu. ,,Mami, babička má veliké bolesti. Umírá a chce, aby sis pro ni přišla.“

Domů jsem šla s tím, že se to určitě nestane. Myslela jsem si, že matka před smrtí blouznila. Než jsem ulehla, šla jsem babičku pozdravit. Dala jsem jí pusu a řekla jí, jak moc ji mám ráda. Ona šeptem pronesla: ,,Děkuji ti.“ Nevěděla jsem za co, ale únava mi nedovolila nad tím více přemýšlet. Ráno mě přišel vzbudit děda, že babička v noci zemřela.

Vyděsila jsem se. Vzhledem k tomu, v jakém stavu babička byla, jsem to přikládala náhodě. Čekal mě ale další úkol. Děda se tvářil statečně, ale byla to jen maska. Babiččin odchod ho sžíral. Cítila jsem z něj, že už to také zabalil. I on onemocněl. Půl roku po babiččině smrti mu doktoři museli amputovat pravou nohu. Za další tři měsíce i levou.

Mohlo by Vás zajímat:

Barbora (30): Dědeček mi před smrtí napsal dopis. Otevřela jsem ho po letech a nestačila se divit

Děda chtěl za babičkou

I on skončil nesoběstačný na posteli. Musela jsem u něj pořád být. Děda začal mít takové ty řeči, že už nechce žít. Jednou v noci, kdy jsem nechtěně usnula u jeho postele, se zničehonic vzbudil. ,,Jindřiško, holčičko moje, musíš mi pomoct. Trpím bez tvojí babičky. Chci jít za ní. Pomůžeš mi?“ Vytušila jsem, co po mně bude chtít. ,,Chceš, aby šla za mamkou na hřbitov?“ zeptala jsem se přímo.

,,To tady ale, dědečku, zůstanu úplně sama. Prosím, nechtěj to po mně,“ žádala jsem ho se slzami v očích. Podíval se na mě tak, jako když jsem byla malá. ,,Jindro, ty jsi to ale slíbila. Prosím, jdi za mamkou a požádej ji, aby si mě k sobě vzala. Budeme tě hlídat ze shora, neboj se.“ Ráno jsem se vydala na hřbitov za mamkou. Ten večer děda zemřel. Doufám, že jsou všichni tři spolu.

Mohlo by Vás zajímat:

Štěpánka (24): Děda mě po smrti prosil, ať ho nechám odejít. Pomohla nám až kartářka

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.