Magda (39): Můj nový přítel je podivný skrblík. Krade dokonce toaletní papír v restauraci

Marcel (41) se mi zdál jako bezva chlap. Co na tom, že byl v tomhle věku svobodný. Doufala jsem, že jde o raritu, protože jsem na něm zprvu neviděla žádné vady. Pak jsem ale spatřila, jak si v kapse nese ukradený toaletní papír z restaurace. Na to mi lišácky odpověděl, že kdo šetří, má za tři.

Mohlo by Vás zajímat:

Romana (30): Můj přítel má rád luxus, ale já na to nemám peníze. Netuší, že brečím nad účtenkami z bio obchodu

Potkat někoho solidního kolem čtyřicítky je sci-fi

Už v době, kdy jsem se po osmi letech rozcházela s přítelem, jsem si iluze nedělala. Najít nového s „čtyřicítkou na krku“ bude přinejmenším nesnadné. Chvíli jsem marně brouzdala mezi zbytky svobodných mužů, které mi doporučili známí. Byl to jeden odstrašující exemplář za druhým. Samí mamánci nebo muži se zlomeným srdcem či uraženou ješitností. Případně věčné děti, co se bojí zodpovědnosti.

Pak jsem se na seznamce „potkala“ s Marcelem. Byl jako zjevení - vtipný sebevědomý chlap, co se nebojí vyjádřit city a zasmát se sám sobě. Člověk do nepohody, se kterým jsem se jen nenudila u seriálů. Rovnou mě bral na výlety do přírody a představil svým přátelům. Byla jsem však celou dobu ve střehu a čekala, kdy se objeví nějaký zádrhel.

Takový fajn chlap přeci nebývá ve čtyřiceti svobodný a Marcel žil sám už několik let. U něj doma bylo všechno v pořádku, možná až moc. Takhle naklizeno jsem u žádného muže snad nikdy neviděla. Marcel miloval systém a brzy jsem zjistila, že má i několik notýsků, kam si zapisuje výdaje. A pak jsem si všimla, že je velmi spořivý. To se samozřejmě cení, ale vše má svoje hranice.

Mohlo by Vás zajímat:

Jana (28): Můj přítel jezdí na dovolené s kamarády, já sedím doma. Nepřijde mi to normální

Ukradený toaletní papír byl vrchol

U Marcela doma jsem měla za úkol nesvítit a téměř nepoužívat teplou vodu. Jsem zvyklá na podobné věci od tatínka, připadalo mi to ještě svým způsobem roztomilé. Nicméně pak jsem našla na jeho nočním stolku štos letáků se slevovými nabídkami různých obchodních řetězců.

Mělo mě hned trknout, že Marcel bude zvláštní. Měl zakroužkované jednotlivé položky a k nim termíny, kdy si je koupit. Vzpomněla jsem si, jak se mi chlubil, že chodí s krosnou na pochůzky po obchodech. Vyděsila jsem se při představě, jak můj nový kluk stojí před obchodem a čeká na otevření ve frontě s důchodci.

Tohle všechno by se asi v dnešní době plné drahoty dalo pochopit a nebyl by to důvod k rozchodu. Jenže Marcel byl vlastně skrblík a k tomu zloděj. Nikdy mě nepozval ani na obyčejný čaj. Vydělávám si svoje peníze a nepotřebuji, aby mě někdo živil, jenže naposledy v restauraci Marcelovi čouhala z kapsy u kabátu role toaletního papíru. Málem jsem se studem propadla, obsluha si toho všimla. Jen kroutili hlavou a já odcházela celá rudá.

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (28): Švagrová mi sprostě ukradla jméno pro miminko. Dodnes jí to nemůžu odpustit

Krást mu připadalo normální

„Tys ukradl ten toaleťák?“ zeptala jsem se ho venku zděšeně. Vypadal pobaveně, jako by přišel na nějaký skvělý trik. „Já si léta nekoupil papír, nosím si ho většinou z práce. Kdo šetří, má za tři,“ mrkl na mě a najednou ta jiskra mezi námi byla fuč.

„Ještě mi řekni, že jezdíš načerno,“ odpověděla jsem s úšklebkem a jeho vítězoslavný výraz byl jasnou odpovědí. Následující den jsem se s ním rozešla. Chlapů v mém věku je sice k mání málo, ale s bláznivým skrblíkem nebudu.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (29): Po svatbě mi došlo, že můj manžel je pěkný skrblík. Dokonce si značí, kolik za mě dosud utratil