Maminku máme každý jen jednu: 3 dojemné příběhy čtenářek, které vám vženou slzy do očí

I když vztahy s maminkami nejsou vždy jednoduché a mohou být poznamenané konflikty nebo nedorozuměními, zpravidla zůstávají v našich životech jako symbol péče a bezpodmínečné lásky. Tři čtenářky Lifee.cz se nám svěřily s dojemnými příběhy, ve kterých maminky hrají zásadní roli.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (40): Je mi čtyřicet a bydlím s mámou. Podle ní jsem stále malá holka, která potřebuje dohled a péči

Blanka (34): Maminčin deník mi dodal sílu v těhotenství

Když jsem na těhotenském testu uviděla dvě čárky, neskákala jsem radostí. Přesto, že jsme si s manželem děťátko velmi přáli. Víc než pocit štěstí mě zachvátil strach. „Zvládnu to? Budu dobrá máma?“ opakovala jsem si stále dokola. Okolí nechápalo, proč se pořád tak strachuji a podceňuji. Ale bylo to silnější než já. Dokonce jsem uvažovala, že navštívím nějakého odborníka. Ale nakonec to nebylo potřeba. Zachránila mě moje milovaná maminka.

O pár dní později jsem se to odhodlala svěřit se jí se svými pocity. Bylo to po dlouhé době poprvé, co jsem se jí takto otevřela. Kdo jiný by mě měl pochopit. Čekala jsem, že mi udělí takové ty obecné rady, ale nakonec mě velmi překvapila. Místo toho přišlo objetí a o pár dnů později i speciální dárek. Ten nejkrásnější a nejužitečnější, jaký jsem kdy dostala. „Tohle je pro tebe, až budeš mít chvilku klidu,“ řekla a podala mi balíček.

Uvnitř se nacházely dva deníky. Ten starý, se zažloutlými stránkami, byl nadepsaný mým jménem. Maminka si ho psala, když mě čekala a ještě pár let poté. Byla jsem v šoku. Každá věta, každá emoce, všechno bylo tak osobní. A nebyly tam jen pozitivní pocity, ale také obavy a těžkosti, které musela překonat. Vše proložené černobílými fotkami. V balíčku byl ještě jeden deník – úplně nový, nepopsaný. „Teď je řada na tobě, i ty můžeš děťátku vytvořit krásnou vzpomínku, “ usmála se. A já byla neskutečně dojatá. Nejen z dárku, ale ze všeho, co pro mě maminka doteď udělala.

A tak jsem začala také psát. O strachu, nejistotě, ale také radostech těhotenství a mateřství. Teď jsou Elišce tři měsíce a já si dál každý večer zapisuji všechno, co za ten den prožijeme. Díky mamince už vím, že i ty nejtěžší chvíle přejdou. A že být mámou je to nejvíc, co mě v životě potkalo. Jsem šťastná, že mám po boku tu nejúžasnější mámu i babičku.

Mohlo by Vás zajímat:

Vilma (25): Máma v sobě nosila roky tajemství, které ovlivňovalo náš vztah. Až nedávný rozhovor nám pomohl

Tereza (24): Máma poznala, že je mi zle, a vymyslela překvapení

Před pěti lety jsem si sbalila kufr a vydala se jako au-pair do Anglie. Chtěla jsem si zlepšit angličtinu a hlavně všem dokázat, že už jsem dospělá a samostatná. Byla jsem plná odhodlání, ale také tichého strachu. Měla jsem štěstí na fajn rodinu a zažila spoustu zajímavého, ale také si prožila pár krizí. Dost se mi stýskalo po domově, přesto jsem mamince do telefonu opakovala: „Neboj se, mami, mám se fajn. Fakt jsem ráda, že jsem odjela.“

Když se pak blížily moje dvacáté narozeniny, trápilo mě, že je poprvé oslavím sama. Bez rodiny a svých nejbližších. I když jsem si v Anglii nějaké přátele našla, nebylo to ono. Mámě jsem samozřejmě tvrdila, že mi to nevadí. Že to dooslavíme, až se v létě vrátím. Ale pravda to nebyla, cítila jsem se hrozně.

V den narozenin jsem po vyzvednutí dětí ze školy přišla domů a čekalo mě překvapení. „Terezo, někdo za tebou přijel,“ řekla mi paní domácí a vedla mě do obýváku. A tam stála máma. Se slzami v očích, s dárkem a širokým úsměvem. „Říkala jsi, že to zvládáš, ale já tě znám. Poznala jsem, že ti není do smíchu,“ řekla a pevně mě objala. Rozbrečela jsem se.

Strávily jsme pak spolu úžasný víkend. Věděla jsem, že to pro ni nebylo vůbec snadné. Má panickou hrůzu z létání, ale kvůli mně ji překonala. A musela jistě také sáhnout do svých úspor, aby si výlet mohla dovolit.

Byl to nejkrásnější narozeninový dárek, jaký jsem kdy dostala a nikdy na to nezapomenu. Doufám, že jednou budu taky tak empatická a milující máma.

Mohlo by Vás zajímat:

Julie (30): Máma mi prozradila šokující tajemství, které dlouhá léta věděla jen ona. Vyrůstala jsem s nepravým tátou

Marie (52): Máma uzdravila nejen moje tělo, ale i náš vztah

S mámou jsme si nebyly blízké už dlouho. Od chvíle, kdy si po rozvodu našla nového přítele, se mezi námi něco zlomilo. Toho bručouna a manipulátora jsem nemohla vystát. Měla jsem pocit, že si máma jen užívá a pro mě už ve svém životě nemá místo. Snažila jsem se to respektovat, ale uvnitř to hodně bolelo. Prostě mámu máte jen jednu a potřebujete ji celý život.

Před dvěma lety jsem vážně onemocněla. Rozvod s manželem byl náročný, a tak jsem se ani nedivila, že po nemocné duši ochořelo i tělo. Najednou se všechno zpomalilo. Žila jsem sama, syn už byl dávno z domu a po rozvodu jsem si nikoho nenašla. Upřímně – od mámy jsem žádnou pomoc ani nečekala. Ale jednoho dne zazvonila u dveří s taškami v ruce: „Jestli ti to nebude vadit, zůstanu u tebe. Chci ti pomoct.“

Byla jsem v šoku a zároveň mě její gesto dojalo. „Ty chceš být u mě každý den?“ zeptala jsem se nevěřícně. Jen přikývla a řekla: „Jsem tvoje máma. I když jsme se vzdálily, pořád tě mám ráda.“ A já ji se slzami v očích objala.

Najednou jsme spolu trávily spoustu času. Povídaly si, vařily, dívaly se na filmy. A hlavně – konečně jsme si řekly věci, které jsme roky dusily. S její podporou nebyl můj boj s nemocí tak těžký. Díky mámině péči jsem se nejen rychleji zotavila, ale hlavně – uzdravil se i náš vztah. A za to jí budu do konce života vděčná.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Alena (30): Vrátila jsem se domů pečovat o nemocnou maminku. Osud mi přichystal překvapivou odměnu