Marek (33): Oženil jsem se jen kvůli dítěti a tlaku okolí. Byla to největší chyba v mém životě

Přiznám se, že jsem nikdy nebyl rodinný typ. Nepředstavoval jsem si sám sebe ve velkém domě plném dětí a se psem na zahradě. Chtěl jsem cestovat, zažívat dobrodružství a možná strávit pár let v nějakém exotickém koutě světa. Osud měl ale jiné plány a moje vize o svobodném životě se rozplynuly rychleji, než jsem čekal.

Radim (33): Viděl jsem ji v bílých šatech a propadl panice. Mám strach, že mi končí svoboda i zábava

Do svatby mě dotlačila matka

Všechno to začalo tím, že moje přítelkyně Agáta nečekaně otěhotněla. Sice jsem měl slušnou práci v perspektivním oboru a třípokojový byt na hypotéku v Praze, ale do svatby jsem se nehnal. Agáta to ale viděla jinak. A když viděla můj přístup, postěžovala si mojí matce, že jsem bídák, co si ji nechce vzít.

Máma mi pak udělala takovou scénu, že ji muselo slyšet celé sídliště. Došlo mi, že není úniku. Ještě ten den jsem šel do zlatnictví, kde jsem vybral prsten za dvacet tisíc, a na romantickém víkendu ji požádal o ruku.

Pavel (37): Svého malého syna miluji, ale chybí mi svoboda, klid a pivo s kamarády

Po porodu dcery se vše změnilo

Doufal jsem, že zásnuby na nějakou dobu obě ženy uklidní, ale pletl jsem se. Sotva se Agáta pochlubila prstenem, začaly plánovat naplno svatební hostinu. Když jsem navrhl, abychom se svatbou počkali, až bude mít Agáta po porodu, až malá začne aspoň chodit, obě na mě vystartovaly. Prý by to byl skandál jít k oltáři s velkým dítětem a co by si o nich pomyslely sousedky. Agáta křičela, že nechce být svobodnou matkou, a já se pod tím tlakem znovu podvolil.

Musím přiznat, že náš svatební den byl nakonec hezký a Agátě to v šatech, které šikovně maskovaly bříško, moc slušelo. I když jsem z tak rychlého sňatku nebyl nadšený, utěšoval jsem se, že se máme rádi a dítě je na cestě. Dva měsíce po obřadu odešla Agáta na mateřskou. Domluvili jsme se tehdy, že já budu vydělávat a ona se postará o domácnost. Jenže každý z nás si tu dohodu vysvětlil úplně jinak.

Jakmile se narodila Tonička, začal kolotoč hádek. Agáta mi neustále vyčítala, že jsem pořád pryč, že jí doma vůbec nepomáhám, neuklízím a nevařím. Jednou večer už jsem to nevydržel a vybuchl. Řekl jsem jí, že spousta žen by byla vděčná za manžela, který zajistí rodinu a posílá peníze na společný účet. Připomněl jsem jí, že jsem na celou tu šarádu se svatbou přistoupil jen kvůli ní a své matce, a že dělám, co můžu.

Agáta ale nic z toho neuznala a po mém výlevu beze slova odešla do ložnice. Zůstal jsem v obýváku jen s Toničkou, která na mě koukala těma svýma nevinnýma očima. Byla tak sladká, až mě píchlo u srdce při pomyšlení, jestli z ní jednou vyroste stejná semetrika, jako je její matka nebo moje máma. Jsem zvědavý, jak dlouho to v tomhle dusnu vydržím...

Anna (28): Manžel si myslí, že péče o dítě je brnkačka. Tak jsme si na jeden den prohodili role

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].