Marek (47): Po pěti letech se vyskytl neřešitelný problém. Manželka se nechce starat o mého syna z předchozího vztahu

Evu jsem si vzal po pár měsících známosti. Měla k Teodorovi hezký vztah a rozuměli jsme si. Nebylo na co čekat. Velká láska si žádá velká gesta. Svatba, narození prvního syna, koupě bytu. Náš život byl jako horská dráha.

Mohlo by Vás zajímat:

Karina (42): Dcera mě pořád srovnává s přítelkyní exmanžela. Zatímco já jsem otravná matka, ona je cool kamarádka

Hektické začátky nás stmelily

Eva je o patnáct let mladší než já. Je energická, usměvavá a hlavně pohodářka. Výchovu prvního syna zvládala s úsměvem. Dva víkendy v měsíci u nás tráví víkend můj nejstarší syn Teodor. Eva k němu měla před svatbou krásný vztah. I po narození prvního syna si udělala čas a s Teodorem hrála deskové hry.

Byl jsem Evičce vděčný za to, jak vše zvládá. Ze všech sil jsem se snažil pomáhat. Když u nás byl Teodor, bral jsem ho na hřiště. V kočárku s námi jelo novorozeně a Evička si mohla zdřímnout. Sám před sebou mám jasno. Nic jsem nezanedbal a rozhodně nemůže Eva tvrdit, že celá domácnost ležela na jejích bedrech.

Mohlo by Vás zajímat:

Radka (33): Miluju svého přítele, ale jeho rozmazlený syn mě dohání k šílenství. Do jeho výchovy se ovšem plést nemám

Domácí práce si spravedlivě dělíme

Já vařím, vytírám a vysávám veškeré plochy. Starám se o auta. To znamená, že manželka má vždy auto uklizené jak zevnitř, tak zvenčí, a plnou nádrž. Péče o zahradu je z velké části na mně. Evička pere, utírá prach a nakupuje jídlo. Kdo má čas, sílu a energii, dělá to, co je potřeba. Měl jsem za to, že jsme sehraná dvojka.

Jenže se nám před rokem narodila dcera a Evička odmítá hlídat Teodora. Vadí jí jeho přítomnost. „Marku, ale já péči o tři děti nezvládnu. Kluci se pošťuchují, jsou hluční, kolikrát vzbudí sestru. Já to nedávám,“ oznámila mi manželka. Jsem v patové situaci. Syna mám rád a chci ho ve svém životě.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (19): Táta mi místo dárku přivezl z Německa novou mámu. Kvůli pohádkám jsem se macechy bála

Azyl u prarodičů není řešením

Zatím jsem to vyřešil tak, že na víkend, když mám Teodora, odjíždím k prarodičům a beru s sebou oba syny. Kluci se mají rádi a alespoň se společně chvíli zabaví. Eva s dcerou jsou doma a mají holčičí víkend. Rodiče jsou zatím z pravidelných návštěv nadšení. Snad jim to pár let vydrží.

Nevím totiž, jak situaci řešit. Napadlo mě, že až budou kluci starší, vždy s nimi pojedu někam na víkend do kempu nebo penzionu. Budeme poznávat krásy Čech. Jenže si myslím, že dcerce to bude líto a bude chtít jet taky. Takže budu mít dva víkendy v měsíci na starosti tři děti. Asi to poleze do peněz. Štve mě, že nejstarší syn nebude mít u nás v domě své zázemí a nezačlení se přirozeně do chodu rodiny. Vlastně budeme dva víkendy v měsíci na útěku. Jen aby měla manželka klid.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Michaela (30): Mám novou macechu, musím ji respektovat kvůli otci. Je to ale zničující