Martina (36): Až rozchod ukázal pravou tvář mého manžela. Stal se z něho ubožák, co se jen mstí

Asi jsem tušila, že rozvod bude komplikovaný, a tak jsem se snažila naučit žít v manželství, kde mi nebylo dobře. Často jsem se Radka bála. Hlavně v momentu, kdy měl své cholerické výstupy. Křičel, nadával, házel věcmi a pak utekl z bytu. A pak mi to docvaklo. Musím udělat rázný krok kvůli dětem. Nezaslouží si žít v chaosu a křiku.

Viktorie (43): Po rozvodu mi chyběl manželův plat víc než on sám. Za svou svobodu jsem musela tvrdě zaplatit

Doplatila jsem na svou hloupost

„Radku, odstěhuj se, prosím pryč. Už dál nemám sílu pokračovat. Už mám dost toho, jak se neumíš ovládat. Mám dost křiku. Už to není o lásce, ale o povinnosti vůči rodině. A takto svůj život žít nechci. Snad stokrát jsem tě prosila, abys víc přemýšlel a ihned nebyl agresivní. Chápu, že máš takovou povahu. Ale žít se s tebou nedá. Nechci. Prostě nechci. Musím zachránit sebe i děti,“ oznámila jsem manželovi. Nevěřil svým uším a v afektu zvrátil skříň a utekl z bytu.

Snažila jsem se být v klidu. Děti hlídali prarodiče, abych měla klid na hovor s manželem. Ale vlastně se žádný hovor nekonal. Radek si neuměl sednout a něco vyřešit. Uměl jen křičet. A utéct. Druhý den ráno Radek přišel domů. Mlčky si začal balit svoje oblečení a stroze mi oznámil, že se stěhuje k rodičům. Ulevilo se mi. Začala jsem být víc v klidu z toho, že to možná nebude tak hrozné, jak jsem se bála. Byt nám kdysi koupili moji rodiče ještě před svatbou, a tak jsem já měla bydlení jisté.

Lucie (37): Mladá přítelkyně mého exmanžela začala hlídat naše děti a já bojovala se žárlivostí. Strach, že mě nahradí, mě málem zničil

Měla jsem hned vyměnit zámek u dveří

V pondělí jsem děti odvedla do školy a já odešla do práce. Chtěla jsem nám všem nechat prostor k tomu, aby si sedly prvotní emoce. Chtěla jsem za dva týdny Radka kontaktovat a domluvit se na rozdělení majetku a stanovení pravidel péče o děti a jejich alimentů. Jenže když jsem otevřela odpoledne otevřela dveře od bytu, bylo mi jasné, že jsem udělala největší chybu v životě.

Věřila jsem, že Radek má nějakou úroveň a že ač mě bude nenávidět, dětem neublíží. Ale spletla jsem se. Doma byl totální nepořádek. Radek si asi vzal dovolenou a celé dopoledne ničil vše, co kdysi bylo naším domovem. Takže děti měly zničené psací stoly v pokojíčku, matrace měly roztrhané a veškeré oblečení vyházené ze skříní, které měly utrhané dveře. V obývacím pokoji to vypadalo podobně a o mojí ložnici ani nebudu mluvit. Tam byla Radkova pomsta největší.

Erika (21): Máma si našla mladšího přítele a chová se jako nezvladatelná puberťačka. Začínám o ni mít strach

Sbírám se ze dna a je mi dobře

Dokonce Radek odstěhoval i lednici. V kuchyni zmizela rychlovarná konvice, talíře i část nakoupených trvanlivých potravin. Když jsem tu zkázu viděla, vzala jsem děti a odvezla je k mým rodičům. V rychlosti jsem jim sdělila stav věcí a odjela domů uklízet. Nechala jsem vyměnit zámek u dveří a vše nafotila. Fotky jsem poslala Radkovi a jeho rodičům. Aby viděli, čeho je jejich syn schopný.

Postupně jsem zničené věci dokoupila a celou věc řeší právník. Jak zničený byt, tak rozvod včetně majetkového vyrovnání. S Radkem budu kvůli dětem udržovat korektní vztah, ale zklamal mě tolik, že nejsem schopná se s ním bavit o ničem jiném než o organizačních věcech ohledně dětí. Radek jako otec funguje všelijak. Někdy ústně domluvené alimenty dorazí, někdy ne. Někdy si Radek děti na víkend vezme, jindy o ně nejeví zájem. Prostě otec na baterky. A já jsem ráda, že tuto kapitolu života mám částečně za sebou.

Mirka (52): Po mnoha letech mám zase přítele, ale mám strach z první noci

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].