Martina (39): Dědeček zakázal babičce prozradit rodinné tajemství. Ta ale přišla na rafinovaný způsob, jak nám ho odhalit na Prvního máje

Babičku a dědu jsem vždycky považovala za nejkrásnější a nejstabilnější pár v naší rodině. Vždycky nám tvrdili, že to mezi nimi byla láska na první pohled a takhle svůj příběh také rádi vyprávěli. Měli spolu dvě děti, moji maminku a strýce, který celý život cestoval a nikdy nechtěl mít děti. A tak jen díky mamince měli alespoň dvě vnoučata, mě a moji sestru. Musím říct, že to byli skvělí prarodiče. Vždy jsme u nich s radostí trávily čas.

Mohlo by Vás zajímat:

Veronika (30): Líbánky v Barceloně skončily už po pár dnech. Byla jsem v šoku ze zjištění, že můj manžel vede dva životy

Babička si nechala vysadit tři ovocné stromy

Pamatuji si, že když mi bylo asi deset, babička nechala na jejich zahradě vysadit tři krásné ovocné stromy. Více se jich tam nevešlo, ale i tak jí to udělalo obrovskou radost. Narodila se prvního května a vždycky mi s úsměvem říkala: „Martinko, tyhle stromy budou vyprávět své příběhy i tehdy, když už tady nebudu.“ A při tom se tajuplně usmívala.

Jak roky plynuly, stromy každé jaro nádherně rozkvétaly. A co bylo zvláštní, kdykoli se děda s babičkou pohádali, šli právě k nim. Vždycky tam usmíření zakončili polibkem. Já a moje sestra jsme jejich výměny názorů často slyšely z dálky. Vybavuji si, jak babička občas zvýšila hlas a řekla: „Tak si to své tajemství vem do hrobu, tam ti bude platné.“ Dlouho jsme těm slovům nevěnovaly pozornost, až do chvíle, kdy jsme dospěly a dědeček zemřel.

Mohlo by Vás zajímat:

Kamila (28): Místo radosti z miminka řeším švagrovou. Myslí si, že je supermatka, já ale o její rady nestojím

Poprosila mě, abych jí splnila poslední přání

Člověk, když dospěje, začne vidět všechny věci trochu jinak. Dům, ve kterém babička žila, začal chátrat a ona na něj už sama nestačila. Nechtěla ho opustit do poslední chvíle. Jednoho dne mě chytila za ruku a poprosila:
„Martinko, nech mi u třešně udělat památník, až tu jednou nebudu. Nechte mě zpopelnit a uložte mě ke stromu. Udělejte to na den mých narozenin, tehdy jsou stromy nejkrásnější.“

Bylo zvláštní to od ní slyšet. Měla jsem ji tolik ráda, že jen samotná představa její nepřítomnosti mi lámala srdce.
Přesto jsem jí to slíbila, protože jsem věděla, jak moc ty stromy milovala. A pravda je, že i my se sestrou jsme k nim každého prvního máje chodily pro polibky z lásky.

Mohlo by Vás zajímat:

Petra (26): Nespravedlnost v rodině se na mně nehezky podepisuje. Začínám své příbuzné nesnášet

Když babička odešla, chtěly jsme dům prodat

Bylo jaro, když se naplnil babiččin poslední den. S mamkou a sestrou jsme přemýšlely, co uděláme s domem, který chátral a stál stovku kilometrů od místa, kde jsme žily. Financí jsme neměly nazbyt. Chtěly jsme ho prodat, jenže situaci komplikovalo babiččino poslední přání. Nakonec jsme se rozhodly, že přání splníme, a případným novým majitelům o tom nic neřekneme.

Na Prvního máje, kdy byla třešeň nádherně rozkvetlá, jsem vykopala pod stromem jámu. Když jsem se chystala babičku do jámy uložit, narazila jsem při kopání na krabici s dokumenty a dopisem.

Mohlo by Vás zajímat:

Tereza (46): Můj nový přítel je nadšený chatař, ale já si to neužívám. Místo romantiky mě každý víkend čeká lopata a sekačka

Odhalily jsme rodinné tajemství

V dopise stálo, že dědeček pochází z velmi bohaté rodiny. Byl synem vysoce postaveného pána šlechtického rodu a služebné. Styděl se za to, že ho jeho otec celý život zapíral, a měl tolik hrdosti a cti, že od něj nikdy nic nepřijal, i když se mu nakonec k otcovství přiznal.

Tím jsme zjistily, že jako potomci vlastníme několik dalších nádherných pozemků, které dědeček kvůli své paličatosti odmítl přijmout, ale babička to viděla jinak. Slib, který mu dala, dodržela, a našla si ten nejsmutnější, a přitom nejkrásnější způsob, jak nám to všechno sdělit.

Dům jsme si nakonec ponechaly, zrekonstruovaly ho a dnes ho celá rodina využívá jako chatu, kde se všichni společně setkáváme.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Robert (41): Neskutečná drzost partnerky při rozchodu mě šokovala. Naštěstí jsem se včas vzpamatoval