Matěj (34): Manželka se nechce ničit hormony, rodina ji za to odsoudila. Prý se o adoptované vnouče starat nebudou

smutný  zaskočený
Zdroj: Freepik

Matěj a jeho žena se rozhodli pro adopci dítěte a měli ze svého rozhodnutí upřímnou radost. Když ho ale sdělili svým rodinám, takovou reakci nečekali.

Gabriela Budějcká
Gabriela Budějcká 24. 02. 2026 15:00

Od začátku našeho vztahu jsme s Denisou měli jasno. Chceme děti. Bylo jasné, že je nebudeme mít hned, ale věděli jsme, že pokud nám to vydrží, pokud se vezmeme, budeme mít rodinu a oba jsme se těšili.


Přirozeně to nešlo

Začali jsme to zkoušet hned po svatbě, ale po půl roce nechráněného styku a negativních výsledků těhotenských testů nám došlo, že je asi něco špatně. Rozhodli jsme se podstoupit různé testy a zjistili jsme, že bez pomoci moderní medicíny to asi nepůjde.

Jenže umělé oplodnění je neskutečně finančně náročné a ani jeden z nás si nebyl jistý, že do toho chceme ty peníze dávat. Raději bychom si je nechali na vybavení pokojíku, bytu, nakoupení potřeb pro dítě. „Netrvám na tom, abych byla těhotná. Já jen chci dítě, které bude naše.“

A tak jsme se rozhodli, že dítě adoptujeme. Chtěli jsme novorozence, abychom si s ním prošli opravdu celým životem, ale bylo nám to nakonec jedno. Po několika letech testů a snažení jsme prostě jen chtěli být rodina. A nemohli jsme se dočkat, až to řekneme našim rodinám.


Jejich reakce nás zaskočila

Moji rodiče byli nadšení. Máma mi řekla, že je trochu zklamaná, že se těšila, jak bude dokumentovat Denisino těhotenství a bude se s ní těšit, ale že nakonec je to jedno. Hlavně že budeme mít dítě. Pak byla na řadě Denisina rodina, jejíž reakce nás ale úplně šokovala.

Tchán se rozzuřil a začal přecházet po celém obývacím pokoji. „Já se nebudu starat o nějaké kukaččí dítě. Klidně vám peníze na umělé oplodnění dám, ale kukačku mi sem nenoste.“ Nevěřili jsme vlastním očím. A tchynina reakce bohužel nebyla jiná. Řekla, že pokud budeme mít cizí dítě, nebude hlídat. Že o cizí se starat nebude. Denisa doufala, že se setká s pochopením aspoň u své starší sestry, ale ta jí řekla, že když ona mohla mít dvě vlastní děti, můžeme i my, jen to vzdáváme moc brzy.

Oba jsme byli touhle zkušeností otřeseni, ale rozhodli jsme se, že neustoupíme. Ani jeden z nás nechtěl, aby si Denise musela procházet hormonální terapií a podrobovat svoje tělo té zátěži. Holt prostě naše dítě bude mít jen jedny prarodiče. Je to na rozhodnutí každého.



Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Jiří Lábus exkluzivně pro Lifee: Veselé historky z půl století dlouhé kariéry i jeden skrytý talent

Související články

Další články