Michal (27): Moje přítelkyně nikdy neslavila Vánoce. Rozhodl jsem se, že pro ni připravím ty nejkrásnější svátky

Příběhy o lásce: Moje přítelkyně nikdy neslavila Vánoce. Rozhodl jsem se, že pro ni připravím ty nejkrásnější svátky
Zdroj: Unsplash

Pro Michala a jeho rodinu jsou Vánoce tím nejdůležitějším svátkem v roce. Když se dozvěděl, že jeho nová přítelkyně Markéta je neslaví, rozhodl se, že to změní...

Alena Stárková
Alena Stárková 24. 12. 2025 10:00

Vánoce u nás doma vždy byly tím nejoblíbenějším obdobím v roce. Myslím si, že to bylo kvůli tomu, že naše rodina milovala se scházet a trávit čas pohromadě a Vánoce byly jediným obdobím, kdy se to dařilo.

Vánoce byly pro mou rodinu nesmírně důležité

Část mojí rodiny bydlela za mořem v Anglii, můj starší bratr studoval v Americe a sestra bydlela na druhé straně republiky. Často se tak stávalo, že jsme se klidně několik měsíců všichni neviděli. O to víc moji rodiče a hlavně prarodiče dbali na to, abychom se o Vánocích všichni sešli a řádně je oslavili. Pekly se tedy desítky druhů cukroví, vánočka, připravoval se kapr a kila bramborového salátu. Dům byl vždy již několik týdnů dopředu nazdobený, v obýváku stál vysoký stromek a dodržovaly se snad všechny tradice, které člověk vymyslel. Vánoce jako kdyby byly lepidlem naší rodiny.

Tak nějak jsem si myslel, že to všechny domácnosti mají tak, že Vánoce skoro nábožně slaví. Pak jsem ale začal chodit s Markétou a přesvědčil jsem se o opaku.

„A pečeš taky cukroví? Anebo vánočku? Moje babička se to mou sestru snažila naučit, ale je trochu marná,“ vyptával jsem se jednoho dne, když jsme spolu byli venku, „a děláte si domácí punč? Můj strýček ho vždycky dělá a celá rodina se naprosto opije.“

Moje přítelkyně Vánoce vůbec neslavila

„Punč? Tak to ani náhodou,“ usmála se lehce a přitiskla se ke mně blíž, „naši nesnáší jakoukoliv práci v kuchyni. Cukroví jsme naposledy pekli, když jsem byla ještě ve školce. Už si to ani nepamatuji.“

„Aha, to jsem nečekal… myslel jsem si, že to je tradice, co dodržují všichni,“ pozvedl jsem obočí a ona jenom pokrčila rameny.

„Naši Vánoce moc nemusí, a tak je prostě nějak neslavíme. Už ani nemíváme stromeček… mojí mámě přijde, že je z něj moc nepořádku.“

„A nemrzí tě to? Nechtěla bys zažít Vánoce jako z filmu?“ zeptal jsem se jí. Bylo to pro mě něco nepředstavitelného, na svátky jsem se celý rok těšil a patřičně si je užíval. Přišlo mi divné, že by se chtěl někdo dobrovolně ochudit o tak příjemnou atmosféru.

„Ani nevím… Vánoce mi vždycky byly popisovány jako shon, období nadměrného utrácení peněz a obžerství… a to nezní jako něco, co by mi mělo chybět,“ vysvětlila mi stručně a z jejího tónu jsem poznal, že se o tomto tématu již bavit nechce. Bylo mi to opravdu líto, sice to nepřiznala, ale přišla mi trochu posmutnělá… a tak jsem seozhodl, že letošní Vánoce jí ukážu, že vůbec nejde o svátek shonu a něco otravného, ale o ten nejhezčí čas v roce.

Vzal jsem ji na svátky ke mně domů

Týden před Štědrým dnem jsem ji vzal k nám domů do hor na Moravu. Právě vrcholily všechny přípravy, dopékalo se cukroví, táta přivezl z lesa strom a vytáhly se starobylé ozdoby ze sklepa. Hned, jak jsme přijeli, si moje drahá maminka vzala Markétu do parády.

„Pojď, naučím tě plést vánočku, když moje dcera je na to tak marná,“ vzala ji s sebou hned do voňavé kuchyně. Markéta byla nejprve nervózní, pak se ale do pečení celá zabrala a strávila s mámou celé dopoledne. Kromě vánočky si vyzkoušela i nějaké cukroví a odcházela celá vysmátá, od mouky a dobře najedená. Pak jsme společně ozdobili náš obrovský vánoční stromek, dali řetězy na krb a lustry a všude po domě, a světýlky ověsili i keře venku. Viděl jsem, jak je Markéta spokojená a těšil jsem se na samotný Štědrý den, až si s námi vyzkouší všechny tradice.

Zkusila se mnou všechny tradice

Lili jsme olovo a moje pověrčivá babička nám vykládala budoucnost, krájeli jablíčka, vytvářeli lodičky ze skořápek. Večer jsme u krbu zpívali koledy, zatímco můj bratr hrál na kytaru, k večeři jsme měli kapra s bramborovým salátem. Hráli jsme hry, prskali s prskavkami, zapalovali svíčky… připadal jsem si jako malé dítě, cítil jsem se nesmírně šťastný. Největší radost mi ale dělalo vidět rozzářenou tvář Markéty, která vypadala, jako kdyby se dostala do nějaké kouzelné vánoční pohádky.

„To jsou ty nejhezčí Vánoce, co jsem kdy zažila,“ zašeptala mi do ucha, když jsme se později tulili na gauči před televizí, kde hrály vánoční pohádky.

„Tak z toho, co jsi říkala, laťka nebyla nastavená vysoko,“ uchechtl jsem se a ona mě naoko naštvaně dloubla do ramene.

„Myslím to vážně,“ odvětila, „moc děkuju. Nikdy jsem si nemyslela, že svátky můžou vypadat takhle… krásně. Mrzí mě, že jsem o ně v dětství přišla.“

Prý to byly ty nejkrásnější Vánoce

V ten moment jsem si dal slib, že už každé Vánoce budou pro Markétu speciální. Že zařídím, aby už nikdy, tak jako dítě, nestrádala a že udělám každý její moment tím nejkrásnějším. A od toho roku se mi to daří, jsme spolu šťastní a já mám pocit, že naše soužití je nekonečným snem. Minulý rok jsem jí pod stromeček nadělil ten nejhezčí dárek – žádost o ruku. To už sice asi žádný další dar nepřekoná, i tak se budu navěky snažit co nejvíc to jde.

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Xindl X se pochlubil dvanáctiletou dcerou Alicí: Chodíme spolu na koncerty a manželka se synem za sportem

Související články

Další články