Facebook
Instagram
Michal se těšil na první dovolenou s přítelkyní a vybral dokonalé místo. Ona by však mohla dny trávit asi kdekoliv, chtěla si hlavně přečíst trilogii detektivního příběhu a Michalovi věnovala minimum pozornosti. Po dočtení knih se jí poslední den tak trochu pomstil.
Iva (30) měla radost, že si na dovolené může konečně v klidu číst, protože doma není čas. Já takovou radost neměl. Strávila nad knihami celé dny, večery i noci a občas se mnou z povinnosti prohodila nějakou větu. Její sobectví mě zklamalo.
Přítelkyně se většinu času na dovolené věnovala knize
Chtěl jsem Ivu potěšit, a tak jsem sehnal dovolenou u moře s krásným ubytováním, kde jsme měli mít dostatek soukromí. Byla to naše první dovolená a já chtěl, aby to bylo opravdu romantické. Zase ale nesměla být úplná nuda, takže jsem naplánoval pár výletů. Přiletěli jsme na ostrůvek a Iva vypadala moc spokojeně. V letadle si zdřímla a pak se zabrala do knihy, takže jsme si toho nestihli moc říct.
V našem apartmá se soukromým bazénkem jsme se nejprve pomilovali, snědli k svačině mísu ovoce a pak jsme se natáhli na lehátka na soukromé pláži. Já se nadšeně vrhl do moře, kdežto Iva se chtěla ještě prohřát u knížky. Po hodině a půl jsem byl v moři už třikrát, dal jsem si plavání ve svižném tempu, šnorchlování na pohodu i lenošení na nafukovací matraci. Iva otáčela jednu stránku za druhou.
„O čem to je?“ zeptal jsem se jí a ona mi odpověděla, aniž by spustila zrak z textu. Byla to první část trilogie nějaké severské detektivky. „Tak se pojď z toho severu trochu ohřát do vln, je to moc příjemný,“ lákal jsem ji. Asi pochopila, že už to začíná být neslušné, a tak svolila a strávila se mnou chvilku ve vlnách, kdy se ke mně konečně přitiskla a já si připadal jako na dovolené se svou holkou. To ale netrvalo dlouho.
Byl jsem naštvaný, ale nedal jsem nic najevo
Iva si před večeří ještě četla v pokoji a musel jsem ji třikrát upozornit, že už je čas. Všiml jsem si, že zvažuje, zda vzít knihu sebou. Začínal jsem být pěkně nervózní. Záložka uprostřed obrovské bichle mě utěšovala. Snad to Iva dočte během dne a bude pokoj. Po večeři jsme si povídali na pláži pod hvězdami a tajně si užívali na veřejnosti pod rouškou tmy.
Po cestě a dni na slunci jsem odpadl jako „mimino“, Iva měla ještě rozsvícenou lampičku a četla si svou knihu. Ráno jsem ji nemohl dostat z postele, byla prý vzhůru do svítání. S nadějí jsem pohlédl na záložku, která ležela na nočním stolku. Jenomže na výlet lodí si Iva vzala další bichli, byl to druhý díl.
Cesta lodí byla dlouhá, i já si vytáhl knížku, když už se mi nechtělo mžourat do mobilu. Všiml jsem si, jak si jiné páry povídají, sledují okolí a zkrátka jsou duchem přítomní. Na rozdíl od mojí holky, která byla očividně otrávená, že vystupujeme a jdeme si prohlédnout památky. Musela totiž odložit detektivní zápletku. Začínal jsem tajně zuřit.
Poslední den jsem jí to vrátil
Iva byla nadšená, že má konečně čas si pořádně číst, jak se mi svěřila. Jen jsem se na to vlažně usmál. Věnovala mi mnohem méně času než knížce. Mohli jsme klidně ležet u Mácháče. Výlety se jí líbily, ale četla si, jakmile to bylo možné. Četla si nakonec i u jídla, vypadali jsme jako staří manželé, co spolu ani nemluví. Vzdal jsem to a přestal se o cokoliv snažit.
Prošel jsem si okolí hotelu sám, večer jsem chodil na koktejl a Iva den před odjezdem dočetla třetí knihu. Začala se po mně shánět, ale já si půjčil skútr a projížděl ostrov. Udělal jsem to trochu naschvál, aby si uvědomila, že byla celou dobu dost nespolečenská. Vraceli jsme se oba trochu naštvaní a já momentálně nevím, jestli to není začátek nějaké první krize.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
