Milada (48): Dcera se vrátila z letního tábora značně znepokojená. Nezvládla stezku odvahy a trápí ji noční můry

Když jsem byla malá, byla jsem během léta na dvou letních táborech. Za mého dětství byly tábory na tři týdny. Takže rodiče měli šest týdnů volno. Dnes to vidím jinou optikou.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivana (39): Čekám páté dítě, ale tchyně z toho šílí. Její urážka mě velice ranila

Dětství za socialismu bylo jiné

Hned v první třídě jsem jela na tábor. Nikoho nezajímalo, zda se mi bude stýskat či nikoliv. A mně se pořádně stýskalo. Ale zvykla jsem si a na táboře se mi nakonec líbilo. Překonala jsem tam spoustu strachů. Naučila se mnoho her a byla jsem samostatnější. Moji dceru se snažím vychovávat k lásce k přírodě, ke sportu a hlavně se jí snažím držet od mobilu a počítače. Dcera chodí do druhé třídy, a tak je to zatím jednoduché.

Ale přijde mi, že generace malých dětí jsou velice citliví lidé. Dcerka často pláče. Stačí, aby se někde lehce odřela a už se jí kutálí slzy po tváři. Poté několik dní chodí a neustále mi poraněné místo ukazuje. A jedná se o drobné poranění, kde ani netekla krev. To já když si vzpomenu, jak jsem si rozsekla koleno při pádu z kola a ani mě nenapadlo to jít říct rodičům a bolest jsem nějak vydržela. Zatnula jsem zuby. Byla to jiná doba.

Mohlo by Vás zajímat:

Zdena (33): Dcera má nového přítele. Jenže je jí čtrnáct a jemu skoro třicet

Výchova je dnes diametrálně jiná

Dceři jsme s manželem zaplatili týdenní dětský tábor se zaměřením na péči o zvířata. Vybrala si ho sama a těšila se. Když jsme tábor zařizovali, tak jsme se optali na program. Z odpovědi vyplynulo, že si děti budou hrát s morčaty, králíky a křečky. Budou se starat o slepice a jinak bude program zaměřen na sport a v noci děti absolvují stezku odvahy. Program se nám líbil a na stezce odvahy jsme neviděli nic nevhodného.

Jenže dcera se nám z tábora vrátila s nočními můrami. Stezka odvahy ji natolik rozhodila, že zážitek nevstřebala. Dokonce se začala v noci budit, že se jí zdají ošklivé sny. S manželem nechápeme, že to pro dceru byl natolik otřesný zážitek, že ji přivodil takové změny. Vždy spala hezky, od dvou let prakticky celou noc a ve skoro devíti letech se budí strachy.

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (38): Dcera odjela na tábor a vrátila se s tím, že se cítí být klukem. Chce, abych jí říkala Matěji

Povídání snad vše spraví

Zatelefonovala jsem vedoucímu tábora a promluvili jsme si. Dozvěděla jsem se, že museli stezku odvahy zrušit. Děti to nedávaly. Bylo to pro ně moc stresujícího. A to se jednalo jen o sto metrovou cestu osvětlenou svíčkami bez strašidel. Přesto to pro dnešní děti bylo natolik traumatizující, že to museli vyřadit z programu. Takže si s dcerou hodně povídáme a vyprávíme jí zážitky z našich letních táborů.

S manželem si vymýšlíme různé historky, jen aby dcera viděla, že k životu patří i strach, napětí nebo překonání sama sebe. Její stav se lepší a myslím, že do konce prázdnin bude v pořádku. Nicméně nám týden klidu nadělal spíše více starostí než odpočinku. Odvykla jsem si v noci vstávat a chodit dceru uspávat. Věřím, že je to jen dočasné a brzy se zase vyspíme celou noc.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Radim (50): Škola ničí dceru sociálními sítěmi. Snažím se proti tomu bojovat, jenže jsem v menšině