Monika (38): Dcera odjela na tábor a vrátila se s tím, že se cítí být klukem. Chce, abych jí říkala Matěji

Má třináctiletá Laděnka se mi po návratu z tábora svěřila, že se necítí být dívkou, ale chlapcem! Vůbec netuším, zda se odehrálo něco na onom táboře, nebo jde o nějaký dlouhodobý vnitřní proces. Lada o tom nikdy dříve nemluvila. Jsem si vědoma toho, že jde o křehké téma. Nechci udělat chybu, ale také nechci, aby udělala nějakou fatální chybu ona.

Mohlo by Vás zajímat:

Olga (22): Na Prague Pride jsem potkala svou dávnou lásku. Stále k ní něco cítím

11.7.-14.7.2025

• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • Až 25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -25%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -20%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 
• • -30%
  • ZÍSKAT SLEVU
  • 

Změna přišla náhle

Laděnka byla pryč týden. Jela s kamarádkou na tábor, sama si ho našla. Když jsme pro ni přijeli, byla jiná – vážnější, uzavřenější. Myslela jsem, že se zamilovala. Večer si sedla ke mně do obýváku a zeptala se, zda si můžeme promluvit. To pro ni nebylo typické. Zpozorněla jsem – hlavou se mi honily nejrůznější scénáře. Jenže to, co přišlo, mě nenapadlo ani ve snu!

„Mami, necítím se jako holka. Udělám vše proto, abych se stala klukem,“ řekla, a já otevřela pusu. Zírala jsem na dceru jako na zjevení a vůbec jsem nevěděla co říct. „Ladi, tobě se někdo posmíval?“ zeptala jsem se okamžitě. Dcera byla hodně štíhlá, šlachovitá, samá ruka, samá noha, ve třinácti zatím nevypadala, na rozdíl od mnoha spolužaček, příliš žensky. „Ne, proč?“ odpověděla úplně v klidu.

Mohlo by Vás zajímat:

Alice (29): Jsem pořád panna. Ne snad kvůli orientaci, ale líbí se mi jen vzácné Lipstick lesbians

Říkej mi Matěji

Ten večer, a ani později, jsem se nedověděla, kdo za tím vším stojí. Ale jsem přesvědčená, že jí někdo něco nakukal na tom táboře! Den nato mi pak začala posílat články o tranzici a všem, co s ní souvisí. Často k tomu napsala osobní komentář. Večer jsme o všem opět mluvily. Byla až děsivě informovaná.

Když jsem se jí zeptala, kdy se začala cítit jako kluk, řekla: „Nevím přesně. Ale myslím, že klidně před rokem.“ Pak ještě dodala: „Byla bych ráda, abys mi říkala Matěji.“ Ta věta mě úplně ochromila. Dceři jsem sdělila, že potřebuji o všem přemýšlet a že pro mě určitě bude ještě nějakou dobu Ladou.

Je to stále čerstvé, a tak se v tom neustále plácám. Přemýšlím, jestli jde o nějaký módní trend, či vliv nějakého kamaráda z tábora. „Ale co když se tak Lada skutečně cítí? Co když se opravdu trápí?“ běželo mi hlavou. Nahlas jsem to však neřekla. Mám kolem sebe řadu kamarádek s dětmi, které mají vážné psychické problémy. Nechci, aby má dcera byla dalším uzlíkem nervů. Jsem ráda, že se mnou otevřeně mluví a důvěřuje mi. Nechci shazovat to, co prožívá, nechci si k ní zavřít cestu. Jenže co dělat? Vždyť je jí jen třináct!

Mohlo by Vás zajímat:

Anežka (29): Holky se mi smály, že mám malá prsa. Netrápilo mě to, dokud jsem nezjistila, že jsem lesbička, a nezamilovala se

Strach mě ochromuje

Po nocích čtu odborné texty i různé blogy s životními příběhy a šílím strachy. Dcera se zdá naprosto pevná v kramflecích a trvá si na svém. Manžel situaci nijak neřeší, myslí si, že „to přejde“. Jednoduše vše ignoruje.

Já ale cítím, že to tak jednoduché nebude a prožívám absolutní rodičovské peklo. Lada byla vždy velmi zarputilá, a když si postavila hlavu, nic s ní nehnulo. Mám být nyní její oporou, anebo brzdou? Jsem v koncích.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Ingrid (52): Myslela jsem, že mi dceřina lesbická orientace nevadí. Nedávná situace mě ale usvědčila ze lži

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].