Milada (63): Syn nechce, abych dávala fotky vnuka na sociální sítě. Dost mi to zkazilo náladu

Příběhy o životě: Syn nechce, abych dávala fotky vnuka na sociální sítě. Dost mi to zkazilo náladu
Zdroj: Freepik

Milada měla z prvního vnuka obrovskou radost a chtěla se o ni podělit s širší rodinou i známými. Když ale na svůj profil přidala několik fotek z jeho první narozeninové oslavy, její syn ji požádal, aby je ihned smazala. Od té doby mezi nimi panuje napětí, kterému Milada nerozumí.

Martina Šebestová
Martina Šebestová 18. 05. 2026 07:00

Když se narodil Matýsek, připadala jsem si najednou zase mladší. Po letech práce a starostí přišlo něco krásného a já měla potřebu se s tím pochlubit. Na Facebooku mám v přátelích hlavně bývalé kolegyně, sestřenice a pár kamarádek z mládí, takže mě nikdy nenapadlo, že by mladým vadilo, když tam občas přidám fotku vnoučka. Což jsem tu a tam udělala. Minulý měsíc měl Matýsek první narozeniny a já přidala pár velmi povedených snímků z oslavy. Nic zvláštního. Dort, balonky a hlavně společnou fotku se mnou. Během hodiny mi ale napsal syn: „Mami, mohl bych tě poprosit: už žádné fotky Matýska na sítě! Prosím, smaž je.“ Nejdřív jsem myslela, že si dělá legraci. Jak to může někomu vadit?

Vysvětloval, proč mu to vadí

Neudržela jsem se a zavolala mu. „Mami, my prostě nechceme dávat Matýska na internet, respektuj to,“ řekl klidně. Já mu odpověděla: „Vždyť tam není nic špatného, Matesovi to tam moc sluší.“ Jenže on začal vysvětlovat cosi o bezpečnosti, digitální stopě a respektu.

Poslouchala jsem ho, ale pořád jsem tomu moc nerozuměla. „Vždyť to vidí jen moji známí…“ řekla jsem. A on mi znovu trpělivě opakoval všechny své argumenty. Nejvíc jsem nechápala to, když vysvětloval, že chtějí, aby se jednou Matýsek sám rozhodl, co o něm bude online. Přišlo mi to zvláštní. Za nás se přece taky ukazovala alba a nikdo to neřešil. Nakonec jsme se trochu nepohodli, syn neústupně trval na tom, abych respektovala jejich přání.

Mohu si ho vůbec vyfotit?

Fotky jsem nakonec smazala, protože jsem nechtěla dělat problémy. Jenže mě to stejně mrzelo. Když jsme byli minulý týden na společném obědě, byla jsem v křeči, dávala jsem si pozor na každou maličkost. Jsem zvyklá fotit si věci, které se mi líbí – jídlo, výlety, kamarádky, rozkvetlé stromy, milé pejsky… A najednou jsem si nebyla jistá, zda mohu vnuka vyfotit, a tak jsem se snad poprvé v životě zeptala. Snacha se usmála a řekla: „Jasně, jen to nikam nedávej.“ Řekla to hezky, ale stejně jsem se cítila trochu trapně.

Doma jsem pak nad tím samozřejmě přemýšlela. Facebook beru jako nástěnku, kam člověk připne hezké chvíle, aby je sdílel s přáteli – takto to v mém okolí chodí. Když jsem to vyprávěla kamarádce, smála se: „Dneska se mladí bojí všeho.“ Jenže můj syn se nebál, spíš měl pocit, že chrání svoje dítě. A já zase měla pocit, že jsem udělala něco úplně nevinného a byla jsem zbytečně obviněna.

Nechci přijít o obyčejnou radost

Teď si dávám větší pozor, ale občas mě to stejně zamrzí. Když jdeme s Matýskem na hřiště a on se krásně směje, automaticky sáhnu po telefonu a pak si uvědomím, že tu fotku vlastně nikomu neukážu. Přitom dřív mi právě tohle dělalo radost.

Syn mi nedávno znovu říkal: „Mami, není to proti tobě. Máme tě všichni moc rádi.“ Já vím, že to myslí dobře. Jen mám občas pocit, že dnešní pravidla jsou přehnaná. Opravdu je tak špatné chtít se pochlubit vnukem lidem, které znám celý život?

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Vítejte! v domě dvorního fotografa Karla Gotta: Dva obýváky i srub zdobený Vinnetouem nám ukázal František Jirásek

Související články

Další články