Facebook
Instagram
V mnoha amerických filmech vídáme, že stačí jedno uklouznutí a nastává drama, manželka doslova trpí a svého muže hezky rychle vypakuje z domu. My jsme většinou nevěřící, a tak bereme nevěru trochu s nadhledem – i když ne vždy. Třeba jako Miroslavova manželka.
Se Sárou jsme už pomalu dvacet let. Byla mojí první a donedávna jedinou ženou. No a pak jsem se trošku napil a skočil do postele s dívkou, kterou jsem viděl poprvé a naposled. Jaké bylo moje překvapení, když jsem za to byl doslova vyhozen z domu.
Na střední jsem si konečně našel holku
Musím přiznat, že na základce jsem nebyl žádným žhavým želízkem v ohni, děvčatům jsem byl ukradený, protože jsem zkrátka nevyrostl. Hodně to sráželo moje sebevědomí a nevyrovnal jsem se s tím dodnes. Měřím slabých 170 centimetrů, jako kluk jsem byl nejmenší ve třídě a často jsem slýchal: „Kam kráčíš, trpaslíku? Za Sněhurkou? Na tebe určitě nečeká!“ a podobné rádoby vtipné hlášky. Takže jsem si na svoji první lásku musel počkat.
Potkali jsme se na střední škole, učarovala mi právě proto, že byla malinko nižší než já a taky si ze mě nedělala legraci. Spolu jsme maturovali, pak odešli každý na jinou vejšku, ale láska kvetla dál. Nakonec jsme se, po téměř desetileté známosti, když už byla na světě Maruška, vzali.
Manželství jako ze žurnálu nabouralo moje uklouznutí
První roky byly jako v pohádce. K Marušce přibyla Anička a nakonec Ferda. Děti mě vždycky bavily, rád jsem si s nimi hrál, staral se o ně. A vůbec mi nevadilo, když moje žena přišla a povídá: „Co kdybych jela na víkend ke kamarádce na chatu?“ „Proč ne?" já na to. Vzala starší holky a já se bez problému staral o Ferdu. Zkrátka jsme si skvěle vycházeli vstříc. Jasně, že někdy byla i nějaká ta hádka – ale to je normální, ne?
A ač mi to hlava nebere, fungoval i sex. Uměli jsme se uvolnit, vymýšleli jsme zpestření jinak po letech manželství (a vztahu) nudné aktivity, zkrátka všechno bylo fajn. Až do chvíle, kdy jsem podlehl lichotkám jedné mladé dámy, nechal se políbit a nakonec svést. Tedy byli jsme u toho oba, to přiznávám. Alkohol mi zatemnil mozek a taky někde v jeho koutečku byla ukrytá myšlenka: „Jaké to je s jinou ženou?“
Manželce jsem všechno řekl a byl konec
Jinak se to nazvat nedá než jako blbej nápad. To, že jsem se ženě přiznal. Říkal jsme si, že bude lepší, když jí to řeknu já, než by se to dozvěděla od někoho, kdo nás tehdy v té hospodě viděl. A nastalo peklo. „To mi jen tak říkáš, že ses miloval s jinou? Co, miloval, že jsi š* s jinou?!“ byla její okamžitá reakce. Snažil jsem se jí vysvětlit, že to byla chyba, že toho lituju, ale marně. Svěsil jsem hlavu, jakože se kaju, ale nečekal jsem, že bude ještě dohra. „Sbal se a vypadni! Už tě tady nechci!“ „Cože?“ Hlesnul, jsem. „Slyšel jsi dobře, jdi pryč!“
A tak jsem šel – s tím, že ji to za pár dní přejde. Nepřešlo. Už jsou to dva měsíce a já pořád spím u kamaráda na gauči. Po pár dnech se uvolila půjčit mi děti. Dnes to vypadá tak, že přijdu, zazvoním, vpustí mě dovnitř a odejde. Kam, netuším. Jsem s dětmi sám odpoledne, večer, někdy i celý víkend. Ale to je všechno.
Nevím, jak to skončí. Manželka se mnou téměř nemluví a na moje dotazy, co bude dál, nereaguje. Jsem pořád „na ulici“ a žádné omluvy mě zatím nedostaly zpátky. A to jsem byl jen jednou jedinkrát své ženě nevěrný.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít
Související články
