Nela (25): Přítel je strašný vztekloun. Tuhle mě seřval i za to, že mu přišel nepříjemný email

S Matějem (30) jsme se poznali před půl rokem na seznamce. Už na první schůzce mě okouzlil. Byl milý, hodný a hlavně vtipný. Miluju muže, kteří mě dokážou rozesmát a náš smysl pro humor je hodně podobný. Proto jsem mu dala šanci.

Mohlo by Vás zajímat:

Miroslav (62): Manželka miluje hádky. Mezi lidmi mi tím dělá jen ostudu

Začátek vztahu byl krásný

Nechala jsem se pozvat na další rande a pak už to jelo. Vídali jsme se celkem pravidelně. Bydlíme od sebe nedaleko, takže není problém si zavolat a do 30 minut se někde sejít. Celých pět měsíců to bylo moc příjemné. Procházky, výlet nebo jen posedávání u skleničky vín. Čas s Matějem jsem si moc užívala. Bylo mi s ním prostě krásně.

Před měsícem se ale v našem vztahu objevily první mráčky. Asi se naplno projevila jeho povaha. Došlo totiž na první hádku. Už si ani nepamatuju, o čem byla, asi nějaká prkotina. Ale Matěj celou záležitost neúměrně vygradoval. Místo toho, aby byl klidný, dostával se víc a víc do varu. Najednou bylo všechno, co dělám, problém. Že málo vařím, že chodím pozdě, atd.

Mohlo by Vás zajímat:

Helena (51): Do kanceláře nám nastoupila nová kolegyně. Od té doby se každé ráno strachuji, co zase bude

Teprve teď se přítel odkopal

Byl vzteklý a třískal dveřmi. Místo toho, abychom si v klidu sedli a promluvili si, se jen rozpaloval do běla. Nakonec třískl dveřmi a odešel z mého bytu. Byla jsem z jeho reakce opravdu hodně nesvá. Já jsem velký kliďas a tyto výbuchy vzteku vůbec nechápu.

Za necelé dva dny se mi Matěj omluvil, že to tak nemyslel. „Nechtěl jsem být zlý. Já se prostě jen velmi těžko ovládám a pak vybuchnu,“ řekl mi na omluvu. Odpustila jsem mu, protože to bylo poprvé a myslela jsem si, že je to jen nějaký zkrat. Za pár týdnů se ale scéna opakovala.

Mohlo by Vás zajímat:

František (45): Nedokážu udržet vztek na uzdě. Pokud se nezměním, přítelkyně mě opustí

Scéna se opakovala znovu

Tentokrát to ani nebylo tak, že bych ho něčím naštvala já. Byla jsem u něj, když mu přišel nějaký email z práce, který ho znovu rozpálil. Začal být sprostý, nadával a vypadalo to, že by nejraději do něčeho praštil. Snažila jsem se ho klidnit a utěšovat, že to bude dobré, to jsem ale neměla dělat. „Můžeš toho, prosím tě, nechat? Nemáš do toho co mluvit, vůbec tomu nerozumíš,“ řekl mi.

Jeho hněv se najednou obracel proti mně. Vůbec jsem tomu nerozuměla. Najednou jsem zase byla já ta špatná. Nemám mu prý co kecat do práce, řekl mi. To už jsem nevydržela a odešla od něj. Mám takový pocit, že to s ním nevydržím. Chtěla bych raději muže, který bude v klidu, než chlapa, kterého rozzuří kdejaká pitomina.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Lada (39): Žiji v neustálém strachu o život. Běžný den se pro mě stává bojem a utrpením a málokdo mě chápe

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.