Nora (46): Když chci někam jít, musím sehnat hlídání pro téměř dospělou dceru. Po hrůzném zážitku odmítá být v noci sama

Příběhy o životě: Když chci někam jít, musím sehnat hlídání pro téměř dospělou dceru. Po hrůzném zážitku odmítá být v noci sama
Zdroj: Freepik

Doma bychom se měli cítit v bezpečí. Když nám někdo tuto jistotu vezme, rozhodí to naši psychiku. Před 10 lety se Noře vloupal do bytu zloděj a její dcera se dodnes z toho šoku nevzpamatovala.

Adéla Šťastná
Adéla Šťastná 23. 03. 2024 13:00

A je to tady zase. Chci jet s kamarádkou na víkend pryč a musím zajistit hlídání pro svou dospělou dceru.

V noci se k nám vloupal zloděj

Před deseti lety se nám vloupal do bytu zloděj. V noci vylomil dveře. Já s dcerou tehdy spala v ložnici. Vůbec jsme neslyšely, že nám někdo chodí po bytě a otevírá skříně. Hmotná škoda nebyla velká. Zloděj mi ukradl kabelku, z kuchyně odnesl toustovač a z obývacího pokoje notebook. Ráno jsme s dcerou nevěřícně zíraly na byt, kde byly vyházené věci ze zásuvek a všude zablácený koberec.

Samozřejmě zloděj nikdy nebyl odhalen. Škoda na majetku nás netrápila tak jako ztráta bezpečí. Byly jsme hluboce otřesené z toho, že jsme spaly a nevzbudilo nás hrozící nebezpečí.

Dcera se z vloupání stále nevzpamatovala

Klaudii tehdy bylo deset let. Snažila jsem se udělat maximum, aby se z toho šoku dostala. Nechala jsem namontovat drahé bezpečnostní dveře, a navíc kovovou závoru, která je zabezpečila proti vylomení. Ač bydlíme v pátém patře, dcera trvala na zasklení balkonu. I to jsem nechala zhotovit. Klaudie docházela k psychologovi a o traumatu si hodně povídali. I já se jí snažila pomoci.

Roky plynuly a dcera se uklidnila. Můj partner vycítil, že se dcera cítí lépe, když je byt plný lidí, a tak jsme víkendy trávili u mě. Kdykoliv jsme jeli na výlet, Klaudie cestovala s námi. I na dovolené s námi jezdila. V tomto jsem partnera obdivovala a byla mu za jeho přístup vděčná. Bohužel po několika letech mu došla trpělivost a vztah ukončil. Chápala jsem ho. Neměli jsme soukromí.

Začínám být psychicky unavená

Dcera si na mou stálou přítomnost doma tak zvykla, že když jsem šla večer s kamarádkou a kafe, minimálně dvakrát mi volala. „Mami, kdy přijdeš? Já se tu strašně bojím!“ prosila do telefonu. Svůj program jsem proto uzpůsobovala dceři.

Jenže teď je Klaudii 17 let a já už nemám sílu být tu výhradně pro ni. I já mám právo na svůj život. Plánuji víkend s kamarádkou v lázních. Chci jet sama, a tak hledám hlídání pro skoro dospělou dceru. Naštěstí moje matka souhlasila s tím, že Klaudie bude u ní. Tam se samozřejmě bude bát také a znamená to, že bude spát s babičkou v posteli.

Pevně věřím, že až dcera bude studovat vysokou školu, osamostatní se a bude bydlet na koleji. V našem městě vysoké školy nejsou a snad nebude Klaudie ochotná každý den dojíždět více než dvě hodiny do školy. Možná její myšlenky rozptýlí i noví spolužáci a naučí ji vidět svět ve veselejších barvách.

Další příběhy ze života →

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Návod, jak si elegantně uvázat šálu: Naučte se čtyři nové způsoby, které vás stylově ochrání před zimou

Související články

Další články