Odvážná Sophie Scholl: Otec ji vždy vedl k upřímnému životu. Nezalekla se tak ani ostří gilotiny

Sophie Scholl, Bílá růže
Zdroj: Wikimedia Commons, Hans Scholl, Public domain

Sophie Scholl bylo pouhých jednadvacet, když byla, spolu se svým bratrem Hansem, 22. února 1943 popravena. Za co? Za odvahu postavit se zrůdnému nacistickému režimu.

Kamil Šivák
Kamil Šivák 01. 09. 2024 16:00

Sourozenci Schollovi byli zatčeni tři dny před exekucí a než započal soud, byli téměř nepřetržitě vyslýcháni gestapem. Nacistický soudce Roland Freisler, nechvalně známý pro to, že v 90% vynášel pouze rozsudky smrti, odsoudil Schollovy za rekordně krátkou dobu.

Žít upřímně

Hans a Sophie Schollovi se zpočátku nelišili od jiných mladých Němců. I oni v třicátých letech vstoupili do Hitlerjugend. A nutno dodat, že s nadšením. V něčem se ale přece jenom lišili. Jejich otec, starosta, byl stoprocentním antinacistou. Sice jim nezakazoval účastnit se jejich aktivit, zato jim kladl na srdce, aby přemýšleli sami za sebe. Měli žít upřímně a svobodně. Nehledě na to, jak to bude těžké.

Oba sourozenci ale nakonec prohlédli, což znamenalo, že se museli smířit s velkým zklamáním. Hans působil během války v lékařském sboru. Viděl tak vše na vlastní oči. Po návratu v roce 1942 shromáždil na mnichovské univerzitě skupinku stejně smýšlejících studentů, s nimiž hodlal vyjádřit své protinacistické přesvědčení. Skupina zpočátku jen na různé budovy malovala hesla jako "Hitlerova masová vražda" či "svoboda", ale i to bylo velmi riskantní. Režim měl oči všude.

Bílá růže

I Sophie brzy nastoupila na mnichovskou univerzitu, kde se stala členkou odbojové organizace s názvem Bílá růže. Její členové se zavázali odhalit pravdu skrývající se za nacistickou propagandou. Psali a tiskli protinacistické letáky, jenž pak pokradmu distribuovali po celém kampusu a městě.

"Není pravda, že se nyní každý Němec stydí za svou vládu?" zněl nadpis první brožury. "Proč dovolujete těmto mužům, aby vás okrádali o vaše práva?" psalo se ve třetím výtisku. Dokonce se jim podařilo naverbovat jednoho profesora, jenž uvedl, že " Německo nebude očištěno, dokud konečně nepovstane německá mládež a pomstí se a odčiní vše, co bylo spácháno Hitlerem a jeho poskoky. Jen poté může vzniknout intelektuální Evropa."

I když odbojové aktivity Bílé růže nezahrnovaly sabotáže a jiné diverzní akce, i tak riskovali své životy, když se snažili vyjádřit svůj názor. Hans a Sophie za to nakonec skutečně zaplatili tu nejvyšší cenu.

Odsouzení k smrti

Účast v odboji skončila pro Schollovy kvůli udání školníka, který počátkem roku 1943 zahlédl, jako Sophie roznáší po univerzitě letáky. Navzdory několikadennímu výslechu trvali na svém. Nikdo jim nepomáhal, vše dělali pouze ve dvojici. Gestapo nakonec nabídlo Sophii mírnější trest, pokud popře svou účast na akcích zaměřených proti režimu. Odmítla a žádala stejný trest.

Oním trestem bylo stětí gilotinou. Dovolili jim pouze rozloučit se s rodiči. "Jak můžeme očekávat, že zvítězí spravedlnost, když je většina lidí neochotná vzdát se svého pohodlí?" prohlásila těsně před smrtí. "Takový krásný a slunečný den a já musím zemřít. Kéž náš skon probudí k odporu jiné lidi." Splnilo se jí to. Když se o tom dozvěděli Angličané, začali po celém Německu shazovat brožury Bílé růže. Ani po smrti se tak nedala Sophie umlčet.

Zdroje informací:
Wikipedia.org: Sophie Scholl
Allthatsinteresting.com: How Hans And Sophie Scholl's White Rose Movement Fought Back Against The Nazis

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Leona Machálková touží po nové lásce: O deset let mladšího bych zvládla, chci ještě něco zažít

Související články

Další články