Odvážný lékař Leonid Rogozov: Aby přežil, sám si vyoperoval slepé střevo

Psal se rok 1961 a studená válka byla v plném proudu. Leonid Rogozov byl členem sovětské antarktické expedice, která čítala ještě dalších jedenáct osob. Cílem bylo vybudovat základnu na Schirmacher Oasis ve východní části Antarktidy. Po jejím dokončení měl Rogozov zůstat jako lékař expedice a přečkat s ostatními zimní měsíce, dokud je na jaře nevyzvedne loď anebo letadlo. Na konci dubna to ale začalo vypadat, že se toho možná ani nedožije.

Mohlo by Vás zajímat:

Noční můra pacientů: 3 děsivé příběhy lidí, kteří probudili uprostřed operace

Akutní apendicitida
​Když se Leonid Rogozov probudil ráno 29. dubna 1961, cítil nevolnost, slabost a neklid. Tyto příznaky by indikovaly nastupující chřipku, jenomže to by ho k tomu ještě nesměla bolet pravá strana břicha. Míra bolesti a lokalizovaný otok –⁠ to musela být jedině akutní apendicitida. Byla to velmi vážná a zároveň chmurná diagnóza. Kdyby se jeho stav zhoršil, těžko by si, jako jediný zdravotník, pomohl. Jedině, že by šlo o mírnější průběh. Pak by stačila antibiotika.

Následující den však bohužel zjistil, že má ještě horší bolesti. Jeho kolegové se mu snažili zoufale pomoci, dokonce oslovili výzkumné týmy z jiných zemí. Přes silnou bouři se ale k nim nedala poslat žádná pomoc. Rogozovo střevo bylo připraveno prasknout. To však nemohl dopustit. Podepsal by si tím ortel smrti.

Mohlo by Vás zajímat:

Ponurá historie kastrátů: Zákroky bez umrtvení, prostituce i večírky s Casanovou

Leonid Rogozov: Sám sobě chirurgem

Leonid z historie věděl, že je možné, aby člověk provedl sám na sobě chirurgický zákrok. Kupříkladu německý lékař Werner Forssmann udělal sám sobě srdeční katetrizaci a dostal za to Nobelovu cenu. Pak zde byl Evan O'Neill Kane, který si úspěšně odstranil slepé střevo, kýla však již tak dobře nedopadla. Jenomže to nebylo až takové riziko, neboť všechny tyto zákroky byly provedeny za přítomnosti ostatních lékařů.

Takový luxus si ovšem Rogozov dovolit nemohl. Navíc mu v jeho hlavě čím dál více hlasitěji tikaly hodiny. Byl nejvyšší čas se rozhodnout.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejbolestivější lékařské zákroky středověku: Díra do hlavy i nůž v oku

Jak se Leonid Rogozov sám operoval

Leonidovi došlo, že se bez operace neobejde, a tak si k tomu přizval pár kolegů, kteří měli zakročit, pokud by byla potřeba. Ukázal jim, jak sterilizovat chirurgické nástroje a na jaké místo namířit světlo stolní lampy. Operace mohla začít. Po vpichu lokálního anestetika mohlo dojít k prvnímu řezu.

Jenomže to šlo jinak, než si představoval. Nejprve si rozřízl špatné místo. To musel urgentně sešít. Poté raději upustil od zrcadla a spoléhal se na hmat. Udělal dobře. Stihl to právě včas. Celá operace trvala dvě hodiny.

Mohlo by Vás zajímat:

Postrach britských žen: Odpor k manželovi měl v 19. století vyléčit nesmyslný zákrok tam dole

Operace jako každá jiná, řekl Leonid Rogozov

"Konečně! S hrůzou si všimnu tmavé skvrny na proklatém přívěsku. O den déle a prasklo by. Srdce se mi sevřelo úzkostí a ruce jsem měl jako z gumy," zavzpomínal Leonid Rogozov na okamžik, kdy na vlastní oči spatřil příčinu svého trápení. O dva týdny později se zotavil natolik, že se mohl vrátit ke své práci. Když se ho někdo na operaci zeptal, mávl jen rukou a řekl, že to byla práce jako každá jiná.

Mohlo by Vás zajímat:

Nejhorší nacističtí lékaři: Pacientům píchali smrtící injekce do srdce i násilně sterilizovali ženy