Petr (51): Na dnešní řemeslníky není spolehnutí. Hodinový manžel dorazil o několik hodin později, než slíbil

Kdybych neměl zdravotní problémy se zády, skříně bych si sestavil sám. Jenže když se sehnu nebo dokonce zvednu něco těžkého, vystřelí mi do oblasti zad silná bolest. A tak se šetřím.

Tomáš (27): Z lásky jsem jí předělal celý byt. Ona mezitím vyměnila zámky a vyhodila mě na ulici

Zaplacená služba ještě není záruka kvality

Koupil jsem si v Polsku nábytek. Požádal jsem syna, aby mi ho pomohl naložit do dodávky a společně jsme ho dovezli domů. Syn s kamarádem krabice vynosili do bytu a já začal shánět hodinového manžela, který by nábytek sestavil. Na internetu jsem si vybral tři muže a zatelefonoval jim.

S každým jsem vedl hovor. První muž se mi zdál šikovný spíše co se mluvení týče. Dokázal sám sebe vychválit až do nebes, ale když jsem se ho zeptal, zda má nářadí, vypadlo z něho, že má pouze šroubováky. Takže jsem s ním hovor ukončil. Druhý muž byl odborník. Nabízel mi, že mi nejen sestaví skříně, ale místnost vymaluje, předělá elektriku a já nevím co ještě. Takový všeuměl. A to na mě nepůsobilo dobře.

Renata (39): Můj muž dělá hodinového manžela a já šílím. Přemýšlím, co ve skutečnosti podniká za zavřenými dveřmi

Až třetí volba byla trefa do černého

Až třetí telefonát na mě působil realisticky. Muž hovořil objektivně, jeho postup práce mi přišel v pořádku a hlavně měl veškeré nářadí. I cenově se mi jeho nabídka líbila. Dokonce jsme se domluvili i na termínu. Budu čekat pouze týden. „Domluveno. Vezmu si dovolenou a příští týden ve čtvrtek na vás budu čekat,“ uzavřel jsem hovor.

Byl jsem spokojený. Ve čtvrtek jsem ráno brzy vstal, nasnídal se a v sedm jsem byl připravený. Hodinový manžel měl přijít na osmou hodinu. Bylo půl deváté, když jsem začal být nervózní. Sám pro sebe jsem si řekl, že nejdéle v devět muži zatelefonuji. Pár minut před devátou mi přišla textová zpráva, že dorazí v jedenáct. Začal jsem mít špatnou náladu.

Ivana (55): Otec byl zručný dělník. Sousedi z něj ale udělali alkoholika a za zády se mu posmívali

Zklamání u mě nebralo konce

V jedenáct hodin jsem dokonce začal vulgárně nadávat. Sám v bytě jsem si ulevil. Najednou začal zvonit telefon. Zvedl jsem ho. Volal hodinový manžel. „Dobrý den, stojím v koloně a dorazím tak v jednu. Nebojte, vše stíháme,“ šveholil do telefonu. A já byl taky milý. Bál jsem se, aby si to hodinový manžel nerozmyslel. Ve dvě hodiny odpoledne konečně dorazil.

Za pět hodin měl nábytek smontovaný. Muž byl šikovný a práce mu šla dobře od ruky. Ale ve mně to vřelo. Kdyby to řekl rovnou, že dorazí až po obědě, nemusel jsem čerpat dovolenou. Mám pružnou pracovní dobu a odešel bych lehce před jednou a vyšlo by to. Místo toho jsem celý den seděl u okna a naštvaně čekal na řemeslníka. Holt dnes už není na nikoho spolehnutí.

Viola (31): Manžel byl příliš hrdý na to, aby domů pozval jakéhokoliv opraváře. Podle toho to u nás vypadá

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].