
Petra nedá na svou tchyni dopustit. Vždy s ní vycházela dobře. To se ale nedá říct o jejím vztahu s tchánem. Nedávno ho navíc potkala na nečekaném místě, jak se líbá s cizí ženou. Byla v šoku a od té doby přemýšlí, zda má tchyni o jeho nevěře říct.
I když spousta lidí na svou tchyni nadává, já to mám naopak. Někdy mám dokonce pocit, že si s Janou rozumím víc než se svou mámou. Byla ke mně milá od samého začátku, na nic si nehraje, do ničeho nám nekecá a nemá pocit, že ji kradu synáčka. I díky tomu jsme mezi sebou neměly doposud žádné problémy.
Na tenhle večer nejspíš nikdy nezapomenu
Jenže s tchánem je to jiné. Od prvního okamžiku, kdy jsme se poznali, jsem cítila, že mě nemá rád. Neřekl to nahlas, ale jeho pohledy a komentáře mluvily za vše. I mně na tom chlapovi něco nesedělo. Připadal mi snobský a falešný. Ale tchyně ho evidentně milovala. A to přesto, že se k ní choval často kriticky a povýšeně.
Jednou večer jsem se vydala s kamarádkami na dámskou jízdu. Zašly jsme do kina a nakonec na drink do našeho oblíbeného baru. Byla to příjemná změna, konečně jsem si mohla odpočinout od mateřského kolotoče. Když jsem se rozhlédla po baru, zda třeba neuvidím nějakou známou tvář, nevěřila jsem vlastním očím. Tuhle tvář bych tu ani v nejmenším nečekala. Na baru seděl můj tchán a osahával vedle sebe nějakou cizí ženu. Už po pár vteřinách mi podle typu postavy a sexy oblečení bylo jasné, že vyvolenou není moje tchyně.
Kamarádky mi radily, abych byla opatrná
V tu chvíli jsem nevěděla, co mám dělat. Nedokázala jsem ze sebe vydat ani hlásku. Vidět ho, jak se tam bezstarostně líbá s jinou ženou, bylo tak nechutné. Tchán, se kterým jsem nikdy neměla dobré vztahy, podvádí moji milovanou tchyni. Nevím, co mě ranilo víc – to, co jsem viděla, nebo skutečnost, že to teď vím a musím s tím něco udělat.
„Petro, co je s tebou?“ ptala se mě kamarádka, když viděla můj výraz. „To je můj tchán,“ odpověděla jsem tiše a hlavou otočila směrem k baru. Měla jsem úplně zkažený večer, ale nedokázala jsem odejít. Místo toho jsem do sebe kopla dalšího panáka.
Co teď? Mám to tchyni říct? Nebo to nechat být a předejít obrovskému zklamání a trápení? Kamarádky mi radily opatrnost. „Možná bys měla počkat. Co když to zapře a budeš vypadat jako lhářka?“ varovala mě jedna z nich. „A co když to tchyně ví a jen to ignoruje?“ přidala se druhá. Ale já si byla jistá, že to tak není. Jana je laskavá a oddaná žena, která by něco takového nikdy neunesla.
Bojím se, že to způsobí jen samé trápení
Od té chvíle mě to šíleně trápí. Kdykoliv jsem s tchyní, mám pocit, že ji musím ochránit. Že má právo to vědět. Ale zároveň vím, že pokud jí to řeknu, nejspíš jim zničím celý jejich vztah. Nedávno mě dokonce požádala, abych ji pomohla s dárkem pro tchána. Brzy totiž oslaví narozeniny a ona by ho chtěla něčím originálním překvapit.
„Petruško, co myslíš, mám zamluvit ten wellness víkend v Mariánkách? Věřím, že bychom si to hezky užili. Dokonce jsem si koupila nové šaty, které by se mohly Milanovi líbit,“ svěřila se mi nadšeně tchyně. A já jí nedokázala kazit radost.
Manželovi jsem o tom také raději ještě neřekla. Jsem si jistá, že by byl hodně zklamaný. Ale nevím, co si s tímhle tajemstvím počít. Mám Janu moc ráda a nechci, aby žila ve lži a s chlapem, který si ji neváží. Ale když se dozví pravdu, bude šťastnější? Bojím se také, že by se mi mohl tchán nějak mstít. Třeba to opravdu všechno zapře a obrátí proti mně, jak mě varovala kamarádka. Jsem z toho opravdu zoufalá.
Názor vztahové odbornice
Petra se ocitla v situaci, která je pro mnoho lidí noční můrou: ví něco, co nikdy vědět nechtěla, a teď nese odpovědnost, která jí nepatří. Tchyni má ráda, jejich vztah je blízký a laskavý, což celý problém ještě ztěžuje. Nejde jen o to, že viděla nevěru. Jde o to, že ji viděla u člověka, který je součástí rodiny, a dotýká se to ženy, na které jí opravdu záleží. Tato kombinace v ní přirozeně vyvolává pocit viny i povinnosti.
Je pochopitelné, že Petru zraňuje samotná představa, že by tchyně dál žila v přesvědčení, že její manžel je věrný. Zároveň se cítí pod tlakem, protože je jediná, kdo zná pravdu, a proto má pocit, že by měla situaci řešit. Tady je ovšem důležité si připomenout, že skutečnou odpovědnost za tento stav nenese ona, ale tchán.
Situaci navíc komplikuje to, že s tchánem nikdy neměla dobrý vztah. Strach z toho, že by vše obrátil proti ní, není nijak přehnaný - vychází z její zkušenosti s ním a je naprosto realistický. I proto je její nejistota pochopitelná.
Na druhé straně je tu citlivá, laskavá tchyně, která pečlivě chystá dárek pro manžela a netuší, že věci jsou jinak, než si myslí. Petra cítí potřebu ji chránit, což je přirozený důsledek blízkosti, kterou k ní cítí. Otázka ale není jen „říct, nebo neříct“. Skutečná otázka zní, co by taková pravda způsobila, komu by pomohla a zda by výsledek opravdu přinesl tchyni něco dobrého.
Neexistuje jedna správná cesta. To, co ale Petra může udělat hned teď, je přestat vše nést sama. Mluvit s manželem je rozumný první krok - je to jeho rodina a jeho rodiče. Proto je na místě, aby věděl, co se stalo, a aby nesl část odpovědnosti za to, jak se s touto informací naloží. Teprve jako pár mohou zvolit další postup, protože dopad - ať už bude jakýkoli - se týká celé rodiny.
Tchyně si zaslouží lásku a respekt. Ale Petra sama se nesmí ocitnout v pozici, kde ponese následky za to, co způsobil někdo jiný. Rozhodnutí, zda pravdu říct, není o odvaze nebo slabosti. Je o citlivém zvážení, komu by nakonec pomohla. A někdy je nejmoudřejší, když ten, kdo pravdu zná, nejprve získá oporu u člověka, který stojí po jeho boku každý den.
Pavlína Šalamounová, vztahová mentorka, vede individuální online rozhovory se ženami, které chtějí lépe porozumět sobě, svým vztahům a tomu, co v životě skutečně potřebují. Pomáhám jim ujasnit si hranice i jejich osobní rozhodnutí.
Další příběhy ze života
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].




