Lidé s proměnlivými náladami jsou kreativnější a inteligentnější, prokázalo hned několik studií

Už ve starověku se určitý druh šílenství spojoval s kreativním géniem.
Zdroj: Cosmopolitan.com

Geniální šílenec, nebo šílený génius? Odpověď v kontextu nejkreativnějších lidí světa jsme dosud nenašli. Proč se ale tak často potýkají s výkyvy nálad, nedávno objasnily světové kapacity v oblasti vědy.

Barbara Lorenzová
Barbara Lorenzová 09. 09. 2016 15:15

Střídání nálad dodnes lékaři ošetřují předepisováním léků. Bojí se, v co (nebezpečného?) by mohlo vykrystalizovat. Přitom si zřejmě nejsou vědomi, že mají možná tu čest s mimořádně inteligentním a kreativním člověkem.

Bipolární porucha? Chytrý student je ideálním adeptem

Už ve starověku se určitý druh šílenství spojoval s kreativním géniem – lidé věřili, že dostal požehnání od boha. Co přesně si ale představit pod pojmem „šílenství“, potažmo náhlé výkyvy nálad? Pokud zalovíte v paměti, jistě si vzpomenete na nemoci jako bipolární porucha, mánie, deprese, úzkosti či schizofrenie, které jste někde zahlédli hned vedle jmen renomovaných umělců.

Bipolární porucha bývá u takových „exemplářů“ diagnostikována nejčastěji. Projevuje se střídáním kontrastních stavů – chvíli člověk propadá depresi, jindy je pohlcen mánií v podobě hysterické radosti, ambicí a zvýšené kreativity. Jedna studie však poukázala na vysoké IQ u lidí s touto poruchou. Ukázalo se, že se s ní čtyřikrát častěji potýkají studenti, kteří ve škole prospěli s hodnocením „A“ (tím nejlepším). A obzvlášť ti, co tohoto úspěchu dosáhli v jazycích, hudbě a matematice.

Jiná studie zase nabídla závěry, v nichž objasnila spojitost mezi genetickým předpokladem pro bipolární poruchu a vyšší kreativní inteligencí.

Pomineme-li samotné výkyvy nálad, existuje ještě jedno riziko u takových pacientů – závislost na drogách a alkoholu. Té jsou vystavené zejména nejbystřejší děti ve třídách, jak ukázalo několik výzkumů.

Kde společenskost končí, začíná kreativita

Co se tedy děje v hlavách geniálních kreativců? Podle lékařských průzkumů kontroluje mozek několik různých oblastí přežití. Jednou z nich – ovlivňující velkou část funkčnosti mozku – je společenský život. Tato oblast pomáhá mozku s rozvojem spolupráce, empatie a altruismu. Když se však nevyvine nebo zakrní, velké množství mozkové aktivity se uvolní pro jiné účely. A může se přetavit do kreativní energie.

Takoví jedinci se následně mnohdy pouštějí do tvorby velkolepých uměleckých děl, zkoumání dříve nepochopených světových jevů, nebo dokonce zpřesňování matematických výzkumů. Tato anomálie se však může někdy projevit diagnózami, jako je autismus.

Když myšlenky tlačí, umělci mají žně

Jiné výzkumy naznačují, že když se člověk dostane z deprese (třeba v přechodové fázi nálad u bipolární poruchy) nebo jiných obdobných poruch, mozková aktivita se náhle změní – přesune se ze spodní části předního laloku do vrchní. A totéž se děje v momentech, když lidé zažívají příliv kreativity. To je další vysvětlení toho, proč se kreativita probouzí ve chvílích, kdy se střídají nálady.

Lidé s častými výkyvy nálad však nezpracovávají vnější podněty stejně jako ti bez nich. Ve skutečnosti jdou na to složitěji. Jsou schopni se zároveň vypořádat s protichůdnými myšlenkami a nacházet spojitosti mezi takovými, mezi nimiž dříve žádné asociace nenacházeli. Tento proces zpracování myšlenek může jedince vyčerpat, ale i nastartovat kreativní produktivitu.

Zdali porucha nálad vede k vyšší inteligenci či naopak, však stále zůstává předmětem výzkumu.  Jasné ale je, že tyto dvě oblasti plujou na stejné lodi.

Zdroj: Lifehack

Aleš Cibulka chystá se svým partnerem Michalem Jagelkou stříbrnou svatbu: Být gayem v devadesátkách nebylo vůbec snadné

Aleš Cibulka chystá se svým partnerem Michalem Jagelkou stříbrnou svatbu: Být gayem v devadesátkách nebylo vůbec snadné

Související články

Další články