Radomír (45): Už jsem si myslel, že jsme dceru ztratili. Jen nás chtěla potrestat, ale vyděsila nás k smrti

Hádky u nás doma nejsou nic neobvyklého, ale ta poslední byla tvrdší než jindy. Dcera práskla dveřmi, já jsem si v tu chvíli myslel, že potřebuje čas, aby vychladla. Jenže když nepřišla večer domů, začal jsem mít špatný pocit.

Magdaléna (17): Měli jsme strach o bratrův život a nechali ho hledat. Nakonec se ozval s šokujícím vysvětlením

Nemohl jsem ji najít

Nezvedala telefon, neodpovídala na zprávy. Druhý den jsme ji hledali všude – u babičky, u kamarádek, v okolí školy. Nikde nic. Policie nám řekla, že tři dny bez kontaktu už jsou vážné. V tu chvíli jsem si připouštěl i ty nejhorší scénáře. Nemohl jsem spát, nemohl jsem jíst. V hlavě mi pořád dokola běželo, že jsem ji možná odehnal já sám.

Když se po třech dnech našla, nebyla v ohrožení ani zraněná. Byla u kamarádky, kousek od našeho domu, kde ji ale nikdo nehledal. Prostě nás to nenapadlo, protože byla ve vsi nová. Schválně se schovávala a sledovala, co uděláme. Chtěla nás potrestat, aby nám ukázala, že ji nemůžeme jen tak přehlížet a zakazovat jí věci.

Světlana (39): Dcera zachránila spolužačce život. Okolnosti toho incidentu mi vyrazily dech

Chtěla mě potrestat

Nejdřív se mi ulevilo, že je v pořádku. Ale pak mě zasáhlo něco jiného. Uvědomil jsem si, že moje vlastní dítě se mě snažilo potrestat. V jejích očích už nejsem ten, kdo nastavuje hranice, ale někdo, kdo potřebuje lekci.

Sedl jsem si s ní a museli jsme to probrat. Došlo mi, že jsem si myslel, že ji chráním, že jsem přísný, protože jí chci pomoct. A přitom ona vidí otce, kterého se nechce poslouchat, ale kterému chce dát ochutnat vlastní medicínu. Na to mi jasně řekla: „Tati, já se jen nechci pořád hádat. Všichni tady pořád křičí a já chci jen klid.“

Nebylo mi z toho dobře, ale pochopil jsem, že jí šlo jen o snahu se dostat z prostředí, kde se pořád křičí, a chtěla si urvat trochu času a prostoru pro sebe. Odpustil jsem jí, ale museli jsme si vysvětlit, že takhle to dělat nemůže. Nemůže nás děsit k smrti.

Další příběhy ze života →

Pavlína (22): S mámou jsme vždy měly kamarádský vztah. Teď se mnou ale soutěží o všechno

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].