
Roman toho v životě moc nenacestoval, ale pár míst navštívil. Letos se podruhé vrátil do Říma s cestovní kanceláří a neznalost průvodkyně ho znechutila.
Jsem staromilec. Mám rád zajeté zvyky a nerad se vzdaluji ze své zahrady. Přesto jsem v životě kvůli manželce pár výjimek udělal. A letos jsem opět podlehl nátlaku a s manželkou Věrou se vydal do Říma.
Když s cestovní kanceláří, tak s kompromisem
Chápu, že cestování s cestovní kanceláří má svá pozitiva i negativa. Jako pozitivum vidím organizovaný zájezd, kde vše zařídí průvodkyně a my se jen pohodlně vezeme, ubytujeme a procházíme. S čistou hlavou a bez stresu. Negativem je, že se člověk musí podřídit programu. Nemůže se tam, kde se mu líbí, zdržet.
„Romane, už jsme roky nikde nebyli. Život plyne a já chci ještě jednou vidět Řím. Pamatuješ, jak jsme tam byli a bylo to parádní? Pojedeme s cestovkou a nemusíme nic připravovat. Noc v autobuse zvládneme,“ požádala mě manželka. A já jí neumím nic odmítnout. Koupil jsem zájezd a docela se těšil. Řím je krásné město.
Cesta v autobuse byla záživná
Noční cesta autobusem byla náročná. Občas cítím kyčelní kloub a ten se mi začal po několika hodinách jízdy ozývat. Ale zvládli jsme to a druhý den nasáli italský vzduch. Ranní výborná káva v místní kavárně mi spravila náladu. Průvodkyně se mi zdála na tuto práci trochu stará, ale v duchu jsem si vynadal, že mám zbytečné předsudky a obavy.
Bohužel můj instinkt mi nelhal. Paní průvodkyně byla doslova zmatená. Nevěděla, kde jsou vchody do památek. Neznala místní poměry a sama přiznala, že byla v Římě naposledy před dvaceti lety, a to prý byla zcela jiná situace. „Omlouvám se vám, vzala jsem tento zájezd navíc a vidím, že jsem to neměla dělat. Budete muset mít trochu trpělivost,“ požádala nás.
Ruply mi nervy a překvapil jsem sám sebe
Když jsme viděli frontu před Koloseem a pak zběsile utíkali k pokladně jiné památky zvané Forum Romanum, kterou průvodkyně nemohla najít, ruply mi nervy. Vzal jsem iniciativu do svých rukou. Navedl jsem průvodkyni k pokladně a navrhnul upravit program zájezdu. To samé se konalo u vatikánských muzeí.
Sice jsem viděl obdivný manželčin pohled, ale to nestačilo k tomu, abych byl v pohodě. Totálně mě neodbornost průvodkyně zklamala. Asi jsem přílišný perfekcionista, protože ostatní účastníci zájezdu se zdáli v pohodě. Ale když si zaplatím zájezd s průvodcem, tak chci, abych dostal dobře zorganizovaný program. A ne, abychom zoufale běhali od památky k památce a lovili otevírací doby a tři hodiny stáli ve frontě.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].