Tibor (30): Mám strach o mámu, která se na stará kolena vydala s batohem do Asie. Podle ní jsem pecivál

Máma mě šokovala, když mi oznámila, že odlétá do Bangkoku. A kdyby s cestovní kanceláří, dobrá, proč ne, ale ona si sbalila batoh a vydala se tam na vlastní pěst.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivona (43): Dala jsem výpověď a vše prodala, abych mohla cestovat. Teď pracuju za kasou a připadám si jako blbec

Máma je dobrodružka

Když si máma koupila letenku do Bangkoku s tím, že se chystá na sólo cestu, myslel jsem, že si dělá legraci. „To myslíš vážně? Sama? S batohem?“ Málem mě klepla pepka, vždyť mámě je už 60! To si hraje na mladici?! Jenom se zasmála: „Tibore, já už nechci jen tak čekat na důchod a na smrt. Chci zažít ještě něco opravdového,“ řekla to s tím svým typickým leskem v očích, který si pamatuji z dětství, když nás o víkendech s tátou tahala do lesa a občas dokonce nutila spát pod širákem.

„Mami, nemůžeš přece jet sama. Co když tě okradou? Co když tě někde unesou?“ pokoušel jsem se namítat, a to jsem chtěl ještě dodat – vždyť jsi na takové cesty už stará. Ale neřekl jsem to. Tak nějak jsem doufal, že si to ještě rozmyslí, bude se bát a nikam neodletí. Ale kdepak, přesně naopak: „Tibore, ty jsi jak moje máma, když jsem jí ve dvaceti řekla, že jedu stopem do Rumunska. Jela jsem a přežila!“ A pak opravdu odletěla. S batohem, mobilem a odhodláním, že to dokáže. Jet sama do světa a neztratit se.

Mohlo by Vás zajímat:

Ivo (36): Nerad jezdím na dovolenou s manželkou. Vždycky sbalí ty největší kufry, jako bychom jeli do luxusního resortu, ne do kempu

Jsem prý pecivál

Měl jsem z toho divný pocit. V práci mě začaly rozptylovat její fotky chrámů, tržnic a rýžových polí. Kdykoli se ozvala, zatrnulo mi, bál jsem se, že se něco stalo, podvědomě jsem pořád očekával špatné zprávy. A ono to bylo úplně naopak! „Představ si, že jsem potkala jednu Němku, daly jsme se do řeči a byly spolu tři dny! A víš ty co? Byla ještě starší než já!“ triumfálně dodala při jednom z našich hovorů přes WhatsApp. „Tobě by taky prospělo něco podniknout, pořád jen sedíš doma a sám. Jsi pecivál.“

Tohle slovo – pecivál – používala moje babička. Teď ho máma vytáhla proti mně jako zbraň. Věděla, že mě to zamrzí. Měl bych se nad sebou asi zamyslet. Je mi třicet, bydlím sám, holku jsem neměl dva roky a největší moje dobrodružství bylo, když jsem jel autobusem do Brna za kámošem. Ale i tak – tohle přece není normální. Jak může stará ženská cestovat sama a neztratit se?! „Mami, nechtěla by ses už vrátit?“ zaskuhral jsem a bylo mi jasné, že odpovědi se nedočkám.

Mohlo by Vás zajímat:

Apolena (39): Cestování na vlastní pěst jsem si představovala jinak. Buď jsem se nudila, nebo mi šlo o život

Vlastně jí závidím

Postupně jsem si uvědomil, že mámě závidím. Jenže takový život není pro mě, abych se bál, kde budu večer spát, jestli se mi něco nestane nebo někde nezabloudím… Máma má úplně jinou povahu, kterou jsem po ní bohužel nezdědil. Jsem zbabělec, vím to. Bojím se změnit práci, oslovit nějaké děvče, natož vydat se někam do Thajska na vlastní pěst!

Jednou mi máma volala z nějaké vesničky. Pršelo, počasí, do jakého bys psa nevyhnal, a ona byla plná veselí a smíchu: „Internet nic moc, ale chci říct jen jedno: Je to jako když jsi byl kluk, když jsme s tátou jezdili pod stan. Pamatuješ? Tibore, nemáš chuť se taky někam vydat?“

Začalo mi to ale vrtat hlavou… A pak se máma vrátila. Plná dojmů, nadšená, opálená a hned se do mě opřela: „Musíš se sebou něco udělat, Tibore. Holku ti hledat nebudu, ale víš ty co? O Vánocích se vykašleme na stromeček a vydáme se spolu do světa. Co bys říkal třeba – na Mexiko?“

Jestli pojedeme nebo ne, nevím, ale jedno mi došlo – měl bych konečně začít žít.

Další příběhy ze života →

Mohlo by Vás zajímat:

Monika (38): Dcera odjela na tábor a vrátila se s tím, že se cítí být klukem. Chce, abych jí říkala Matěji