Slávek (57): Mám vztek, že náš syn je slaboch. Po rozvodu se složil a už čtyři roky nám leží na gauči

Když jsem byl mladý, neúspěch byl součástí našeho života. Nikdo se nehroutil. Nikdo situaci nedramatizoval. Nevyšla jedna cesta, hledali jsme cestu jinou. Museli jsme umět improvizovat. A být trochu odolní, jelikož se život s nikým nemazlil.

Iveta (35): Bývalý manžel mi vulgárně nadává. Syn má totiž rád mého nového partnera

Výchova nás připravila na život

Moji rodiče si nás dětí moc nevšímali. Stavěli dům, chodili do práce i v sobotu a otec často chodil na brigády. Takže jsme vyrůstali jako dříví v lese. Rodiče jsme viděli jen večer v době večeře. Lhali jsme, že máme napsané domácí úkoly a že jsme naučení do školy. Nebyla to pravda, jelikož jsme celé odpoledne lítali venku s kamarády. Ze školy jsme nosili trojky a rodičům to stačilo. Prostě jiná doba.

Museli jsme být samostatní a umět si poradit. Ale přiznávám, že ač jsem na syna aplikoval stejnou výchovu, jakou jsem zažil já, stejně je podle mého názoru neschopný a zženštilý. A to mám manželku, která je stejného ražení jako já. Sice se synovi věnovala více než v dobách našeho dětství, ale syn musel od mala doma pomáhat. Sám si uměl namazat snídani, uměl ovládat pračku a sám si uklízel svůj pokoj. Syn pro nás nebyl skleníkovou květinkou. Naším cílem bylo vychovat samostatného schopného jedince.

Lucie (39): S přítelem jsme se dohodli na vztahu bez dětí. Pak mi oznámil, že má s kolegyní syna

Syn vše umí, ale povahu má slabou

To se nám povedlo, ale klademe si otázku, po kom syn zdědil tak slabou povahu. Syn se oženil, když mu bylo dvacet pět let. A z manželky udělal smysl svého života. „Chovej se trochu jako chlap. Aby si tě tvoje manželka mohla trochu vážit. Nemusíš dělat vše, co jí na očích vidíš. Máš snad taky svou hlavu, svoji důstojnost,“ častokrát jsem synovi promlouval do duše. Marně. Náš syn Honza byl ten, kdo měl doma věčně v ruce vysavač nebo smeták.

Jeho manželka musela být nadšená, když doma Honza obstaral veškeré domácí práce. Jenže jejich manželství se po několika letech rozpadlo a my s manželkou si myslíme, že právě z tohoto důvodu. Náš syn v sobě nemá testosteron. Po rozvodu jsme pocítili, jak psychicky slabý náš syn je. Zhroutil se. Našli jsme ho tenkrát doma. Ve špinavém oblečení, v bytě, kde byly zatažené rolety, a on plakal v posteli. Manželka se nemohla dívat na to, jak trpí, a vzala ho k nám domů.

Halina (67): Můj čtyřicetiletý syn je flákač a žije u mě. Bude muset dospět, protože už to nezvládám

Náš syn si ve svém smutku lebedí

Letos to budou čtyři roky, co u nás Honza bydlí. Neustále dochází k psychologovi, kde se šťourá ve svém životě. Pravděpodobně neustále rozebírá své křivdy. Myslím si, že je na čase udělat tlustou čáru, přiznat si, že se něco nepovedlo a jít dál. Lovit ženské, trochu si užít nabité svobody a pomalu se porozhlédnout po další přítelkyni. S ní založit rodinu a vzít si ponaučení z manželství, co nevyšlo.

Jenže to ne. Honza po příchodu z práce doma leží na pohovce jako bez duše. Své matce neustále říká, že ho v životě nic netěší a že nejlepší v životě už zažil. Mám sto chutí ho poslat do svého bytu, aby se o sebe staral sám. Místo toho mu jeho matka pere, vaří a hodiny ho utěšuje. „Neblbni, máme ho alespoň pod dohledem. Nevidíš, jak na tom je? Lituje se a není zralý na to, aby šel v životě dál,“ stojí na straně syna jeho matka. A já už toho mám plné zuby. Můj syn je přecitlivělý a za tím si stojím. Zase tak moc se mu nestalo. Rozpadlo se mu bezdětné manželství. To se stává...

Renata (42): Můj manžel si myslí, že žena má jen stát u plotny. Musela jsem jemu i synům ukázat, že se plete

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].