
Slávka je vdaná za Roberta devět let. Peníze byly v jejich vztahu vždy třecí plochou a Slávka cítí křivdu. Neumí zpracovat Robertův postoj a cítí se v manželství nekomfortně.
Za Roberta jsem se vdala hned po dokončení vysoké školy. Nastoupila jsem do prvního zaměstnání a měla směšnou výplatu. Robert v té době bral o dobrých třicet procent více než já.
Můj muž se nechce dělit o své zdroje
Koupili jsme si na hypotéku menší byt. Robert, ač jsme byli manželé, požadoval, abychom měli oddělené bankovní účty. Vše jsme platili stejným dílem. Já jsem po zaplacení hypotéky, povinných výdajů spojených s bydlením, po zaplacení paušálu u mobilu a jízdného do práce byla prakticky na nule. Byly to tři roky, kdy jsem si oblečení kupovala jen z peněz, které jsem dostala od rodičů k narozeninám.
Byla to doba, kdy jsem doslova obracela každou korunu a často chodila v zaměstnání na přesčasy, abych měla na jídlo a zábavu. Mrzelo mě, že mému manželovi z výplaty peníze zbývají a je mu jedno, že já jsem na mizině. Občas mě manžel pozval do restaurace na jídlo, ale často chodil s přáteli za zábavou sám, protože já na to neměla. A nebylo mu to vůbec blbé. Já šla na brigádu a on se šel bavit.
Na mateřské to byl pro mě očistec
A pak se nám narodila dvojčata. Peníze, co mi chodily od státu, mi rozhodně na péči o děti nestačily. Robert se mnou licitoval o každou korunu. Připadala jsem si jako žebrák. Nesnášela jsem tu bezmoc, kdy jsem pečovala o naše děti, a přitom nedostávala od manžela dostatek peněz na důstojný život. „Půjdeme nakoupit společně. Chci mít pod kontrolou, kam jdou moje peníze,“ vysvětlil mi Robert.
Ulevilo se mi, když jsem se vrátila zpět do zaměstnání. Po první výplatě mi bylo jasné, že musím změnit zaměstnavatele. Nebyla jsem schopná vyjít při našem systému placení a každý měsíc byla v minusu. Každou chvíli jsem od manžela slyšela, že jsem tři roky žila zdarma a on platil celou hypotéku.
Konečně jsem se vzpamatovala
Bála jsem se, že Robert nevymyslí, že bych mu splácela část dlužné hypotéky za náš byt za dobu, kdy jsem byla na mateřské dovolené. Naštěstí se nestalo. Usmálo se na mě štěstí a vyhrála jsem výběrové řízení u jedné velké společnosti. K mému překvapení jsem byla nadstandardně finančně ohodnocena.
Prakticky jsem měla dvakrát tak vyšší výplatu než před narozením dětí. A najednou Robert požadoval společný bankovní účet. Zatímco on byl na svém finančním maximu ohledně výplaty, já měla možnost růstu. A to on moc dobře věděl.
„Promiň, nechci. Uvažuji o rozvodu. Tvoje chování ohledně peněz za celou dobu trvání našeho manželství mě znechutilo. Nejsi u mě chlap, co se postará o své děti a manželku,“ oznámila jsem mu. Vím, že dostane šanci, ale budu požadovat, aby se finančně podílel na nákladech za děti víc než doposud. A já za něj nezaplatím vůbec nic.
Další příběhy ze života →
Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].