Facebook
Instagram
Proč zrovna sebevražda? Proč si zvolil/a zrovna takové řešení? A šlo tomu nějak zabránit? Když se někdo z našich blízkých rozhodne dobrovolně ukončit svůj život, honí se nám pak hlavou spousta otázek. A právě na pomoc lidem zasaženým sebevraždou anebo pro ty, kteří na ni pomýšlejí, vznikl Světový den prevence sebevraždy, jenž připadá vždy na 10. září. V Česku je nyní z této oblasti bohužel aktuální zpráva o smrti žokeje Filipa Minaříka.
Sebevražda osmačtyřicetiletého Filipa Minaříka zasáhla celý dostihový svět. Nevěřícně nad tím kroutí hlavou i další žokejská legenda, Josef Váňa. Byli to velmi dobří kamarádi. Jezdili s rodinami na společné dovolené a pracovali také spolu v Německu. Dle slov Josefa Bartoše (nejúspěšnější překážkový žokej na domácí scéně) bojoval Minařík s tím, že se již nemohl po pádu aktivně věnovat dostihům, které byly pro něho vším. Ač se před okolím a lidmi neuzavřel, vnitřně se přes toto omezení zřejmě nedokázal přenést.
Varovné příznaky myšlenek na sebevraždu
Jak mohou vypadat varovné příznaky před sebevraždou? Jinými slovy – jak se chová člověk, jenž pomýšlí na to, že si vezme život? Mezi nejčastější symptomy patří řeči typu "Raději bych tady nebyl" a podobně. Dotyčný jedinec také může začít shánět větší množství léků anebo se zajímat o střelné zbraně. Pokud to není jeho nový koníček, měl by člověk zbystřit.
Typickým znakem myšlenek na sebevraždu je také izolace. Nezájem o jakékoli sociální vyžití a kontakty. Na místě jsou také časté změny nálad a pocity smutku, beznaděje, prohry a bezvýchodnosti z aktuální životní situace. S tím jde ruku v ruce nadměrná konzumace alkoholu a zneužívání drog. Pod vlivem může také dojít k velmi riskantnímu až sebedestruktivnímu chování. V neposlední řadě si chce taková osoba dát "všechny své věci do pořádku" a rozloučit se se všemi lidmi, kteří pro ni něco znamenají.
Pohled na sebevraždu z druhé strany
Co dělat, když my sami pomýšlíme na sebevraždu? V prvé řadě se doporučuje zavolat, pokud nemáme svého psychologa či psychiatra, praktickému lékaři. Ten dokáže zajistit potřebnou pomoc. Další možností je telefonát na tísňovou linku 112. Velkou pomocí v těžkých chvílích mohou být i členové rodiny a přátelé.
Věřící lidé mohou kontaktovat kněze nebo vůdčí osobnost ze své náboženské komunity. Využít lze ale také různé speciální krizové linky a centra. Pomoci si ale můžeme v prvních fázích i my sami. Pokusit se třeba nemyslet na budoucnost a snažit se zvládnout přežít den. Přesunout se na místo, kde se cítíme bezpečně – kupříkladu k rodičům. Nevyhýbat se jiným lidem a věnovat se činnosti, která nás vždy potěší. To vše může, alespoň částečně, odvrátit negativní myšlenky.
Rozhodnutí vzít si život může pramenit z aktuální špatné situace, kterou však lze změnit. Při odpovídající péči, jenž poskytují vyškolení odborníci, mohou být pocity beznaděje pouze dočasné. Je možné se znovu cítit lépe, když zjistíme, že existují i jiné možnosti, jak se se svými problémy vypořádat. Pak nám zase znovu svitne naděje. Dobré je také vytvořit si určitý seznam důvodů, proč bychom neměli dobrovolně odejít. Potřebují nás děti, rodina, v práci anebo naše kočka, pes či jiné domácí zvíře. Jak by mu bylo, kdyby o nás náhle přišlo?
Co dělat, když jde do tuhého
Pokud již dojde k tomu nejhoršímu a setkáme se s člověkem, který se například chystá skočit, je dobré držet se následující rady. Za každou cenu zachovat klid. Navázat s dotyčným kontakt a při první příležitosti zavolat pomoc. Nejlépe fungují témata, která zajímají daného člověka. Je také užitečné pokusit se vžít do jeho situace.
Nesnažit se nic rozmlouvat, to může působit jako červený hadr na býka. A hlavně nic nebagatelizovat, nezlehčovat a ani nevyčítat. Sebevrah je pod velkým psychickým tlakem. Jakákoli negativita mu tak může jenom přitížit.
Zdroje informací:
Wikipedia.org: Sebevražda
Narovinu.net: Sebevraždy
Klubzdraví.cz: Na sebevraždu mohou upozorňovat varovné signály. Víte, jak je rozpoznat?
Sebevražda.psychoweb.cz: Jak (ne)jednat se sebevrahem
