Tereza (34): Manžel se nehodlá smířit s mými kily po porodu. Nastolil mi tvrdý režim, ale já padám únavou

Nikdy jsem nebyla vyloženě štíhlá, ale můj muž mi vždy tvrdil, že mé ženské křivky miluje. Jenže to se najednou změnilo. Během těhotenství jsem nabrala víc, než bych si přála, a s tím se on zjevně nehodlá smířit. Sleduje téměř každé mé sousto a každý můj krok.

Petr (40): Moje žena jen tloustne a vymlouvá se. Už nevím, jak ji přimět k hubnutí

Moje výmluvy ho nezajímají

Zpočátku jsem si myslela, že má možná jen obavy o mé zdraví, ale časem mi došlo, že mu prostě vadí, jak vypadám. Že už mě nejspíš nemiluje takovou, jaká jsem. „Terezo, je ten koláč opravdu nutný?“ zeptal se mě nedávno, když jsem si po uspání dětí konečně sedla ke kávě. Když jsem ho ignorovala a s chutí se do něj zakousla, věnoval mi odsuzující pohled a mlčky odešel. Stejně se tvářil, když jsem si k rajské omáčce přidala jeden knedlík navíc. Ze začátku jsem to přecházela, ale jeho poznámky byly stále častější a krutější.

Přiznávám, že těch deset kilo, která mi po porodu zůstala, trápí i mě. Jenže péče o roční dvojčata mi bere veškerý čas a energii. To ale Marka vůbec nezajímá a nebere na to žádné ohledy. Rozhodl se, že s jejich prvními narozeninami mi nastolí tvrdý režim, abych se sebou „něco udělala“. Začal mi kontrolovat jídelníček a nutit mě běhat. Zrovna mě, která běhání odjakživa nenávidí! „Musíš na sobě makat, jinak se těch kil nezbavíš,“ slýchám od něj denně. Jsem z toho ale naprosto vyčerpaná. Nikdy jsem nebyla sportovkyně a nyní se cítím pod obrovským tlakem, abych splnila jeho očekávání a plány, které mi připravil. Připadám si jako na vojenském cvičení.

Luboš (39): Manželka řeší kila navíc. Místo hubnutí tlačí na mě, abych přibral

Už mi dochází síly

Když po celodenním maratonu kolem dětí a domácnosti konečně večer padnu únavou, s Markovým příchodem obouvám tenisky a vyrážím na kopec za domem. Místo běhu ale často jen rychle chodím, na víc nemám sílu. „Vůbec netušíš, jaké to je, starat se o dvě malé děti a pak ještě podávat sportovní výkony,“ snažím se mu vysvětlit, když cítím, že už to dál nezvládnu.

Zdá se ale, že ho to nezajímá. Jako by neviděl, kolik energie mě stojí péče o rodinu. Místo toho mě neustále nutí dřít. Neříkám, že výsledky nejsou vidět, ale pod jeho dohledem z toho nemám žádnou radost. Navíc vím, že postavu jako z časopisu mít nikdy nebudu.

Marek (43): Kvůli sázce s přítelkyní jsem shodil dvacet kilo. Místo odměny přišel rozchod

Mám strach, že nás opustí

Nejvíce mě ale děsí strach, že pokud nebudu vypadat podle jeho představ, opustí mě i děti. „Myslela jsem, že mě miluješ takovou, jaká jsem,“ řekla jsem mu nedávno se slzami v očích. Ani to ho neobměkčilo. Jen pokrčil rameny a odpověděl: „Chci, aby ses cítila dobře. A chci na tebe být zase hrdý!“ Ta druhá věta mě hluboce ranila. To jsem mu doteď byla pro ostudu? Co si to dovoluje? Prošla jsem si náročným těhotenstvím a porodem. Přivedla jsem na svět dvě zdravé holčičky. To je snad málo? Na to pyšný není?

Nejde o to, že bych se nechtěla líbit, ale jsem už na pokraji sil. Péče o děti, domácnost a k tomu partnerův dril – už opravdu nevím, jak dál. Obávám se, že pokud se nic nezmění, brzy se zhroutím. Zároveň se bojím, že když se nezměním já, ztratím ho. Nejsem si ale jistá, jestli v takovém vztahu můžeme být vůbec šťastní.

Johana (48): Rozhodla jsem se, že zhubnu nějaké kilo. Netušila jsem, že to bude takový boj

Další příběhy ze života

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie či videa jsou jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na [email protected].