Facebook
Instagram
Antikoncepce. Vynález, bez kterého si už nedovedeme svůj život představit. Jakou cestu musela antikoncepce ujít, než se dostala do dnešní podoby? Je vůbec dobré ji užívat? A jak je to s životním prostředím, na který má antikoncepce vliv?
O chráněný sex bez rizika početí se lidstvo pokoušelo už od dob pravěku, kdy se z člověka stal člověk rozumný. Nejstarší záznamy o antikoncepci a kondomech vzešlo ze starého Egypta. Jako kondom Egypťané používali, například usušená střeva z krokodýla, která se přivazovala na penis a pro ženy byla jako antikoncepce využívána drť lístků akacie a medu, která se zaváděla do pochvy. Běžné bylo i takzvané vykuřování pochvy kadidly po styku, nebo pití "zázračného" elixíru obsahujícího mix sádla a sladkého piva. Pozadu ovšem nebyli ani Indové a Číňani, kteří sázeli na magii a zaříkávání a přerušovanou soulož můžeme nalézt dokonce i v Bibli.
V dobách středověku byl nejefektivnější pás cudnosti a v renezanci zase frčel smotek prostěradla, který se máček do vína a zaváděl do pochvy.
Pesar mění svět a první antikoncepční poradna
Slavná antikoncepce Pesar spatřila světlo světa až ve 20. letech minulého století. Spolu s ním také vznikaly antikoncepční poradny, kde se ženy dozvídaly o tomto zázračném objevu a o jeho užívání. První poradna byla založena ve Velké Británii a dále se rozšířila až do USA. V tehdejším Československu vznikla až v letech třicátých a nacházela se v Apolinářské ulici v Praze. Krom kondomu a Pesaru mohly ženy využívat i měkké pěnové polštářky a speciální tampony.
V této době už také svět znal nitroděložní tělísko, které vynalezl německý gynekolog Gräfenberg. Lidově se mu říkalo německé stříbro a bylo vyrobeno ze slitiny mědi, niklu a zinku. Brzy po svém uvedení na "trh" se ale přestalo používat, protože na něj začala být, kvůli niklu, většina žen alergická.
Pilulky spatřují světlo světa
Po skončení Druhé světové války začala být poptávka po antikoncepci tak vysoká, že se jí lékaři rozhodli "modifikovat." V divokých šedesátých letech přišly na trh antikoncepčí pilulky takové, jak je známe dnes. Historicky první česká hormonální antikoncepční pilulka nesla název Antigest a v tehdejších Československých lékárnách se objevila v roce 1965. V této době se také dočkalo velkého vzkříšení vylepšené antikoncepční tělísko.
Antikoncepce dnes
Dnes je antikoncepční trh velice rozmanitý. K vybrání jsou jak pilulky, tak antikoncepční náplasti. Hormonální i nehormonální. Antikoncepce je dobrým přítelem, ale i zlým pánem. Především k životnímu prostředí.
Atikoncepce a životní prostředí
Ač to mnohé může překvapit, antikoncepce není bez rizik. A největší dopad má na životní prostředí. Zejména na ryby. Antikoncepce dělá z těchto živočichů hermafrodity a tím vymírají. Žena, která bere hormonální antikoncepci má "infikovanou" moč hormony, které po jejím vyloučení jdou do odpadních vod. Čistička odpadních vod sice pozře velké množství nečistot, ale s hormony si už poradit nesvede. Takto napadená voda posléze teče do rybníků a vod, kde proniká do ryb. Ochránci zvířat bijí na poplach a vědci si prozatím nevědí rady. Doufejme, že se tento velký problém jednou s úspěchem vyřeší.
