Bartoška dnes slaví 72. narozeniny: Jak šel čas s jedním z našich nejpopulárnějších herců

24. března 2019
archiv TV Prima
archiv TV Prima

Jeho fotky zdobily stěny pokojů a skříně dívek i žen v celém Československu. A i když už překročil sedmdesátku, charisma a sexappeal mu rozhodně nechybí. Navíc je herec Jiří Bartoška bezesporu jednou z nejvýznamnějších a nejpopulárnějších osobností na české filmové scéně, angažuje se ale i v boji za svobodu a demokracii. Pojďme si přiblížit jeho život a nejslavnější filmové role.

I když se už po několik desítek let dívkám a ženám při pohledu na něj podlamují kolena, zůstal Jiří Bartoška věrný jediné ženě. S manželkou Andreou (66) jsou spolu už více než čtyřicet let a mají dvě děti – dceru Kateřinu a syna Janka. „Základem takhle úspěšného vztahu jsou tolerance a úcta k druhému. Krása pomine a zůstává něco, co ji přesahuje. A je důležité, aby tam právě tyhle věci byly. Podstatné je vážit si druhého, ctít jeho profesi. U nás je fajn, že Andrea je archeoložka a já herec. Můžeme se tak bavit o čemkoliv. Vůbec nejhezčí je, když spolu ti dva umějí zestárnout,“ prohlásil Bartoška v jednom z rozhovorů. Manželka ho samozřejmě doprovází i na všechny akce a je mu po celý život velkou oporou.

Bojovník za svobodu a demokracii

Za socialismu podepsal Bartoška v roce 1977 tzv. antichartu, ale také petici za propuštění Václava Havla z vězení i prohlášení Několik vět v roce 1989. 19. listopadu spoluzakládal Občanské fórum, patřil mezi blízké Havlovy spolupracovníky. Na manifestaci 10. prosince 1989 oznámil na Václavském náměstí jeho kandidaturu na prezidenta ČSSR. V reakci na některé výroky prezidenta Miloše Zemana i na prohlášení čtyř z 18. října 2016 Bartoška a Vojtěch Dyk vyzvali českou veřejnost k občanskému neklidu a spolu s dalšími osobnostmi veřejného života podepsali výzvu, ve které mimo jiné stojí: „Když to bude nutné, stávkujme. Sedmnáctého listopadu se opět sejděme na náměstích a zvažme další kroky nutné na ochranu demokracie. My do Ruska a Číny nepatříme! Chtěli jsme zpět do Evropy, ne do Hulvátova.“

Herectví se mu stalo životní láskou

Divadelní a filmové herectví Bartoška studoval a v roce 1972 i úspěšně absolvoval na brněnské JAMU. Po studiích okamžitě zahájil svou dlouhou hereckou kariéru. Asi rok hrál v brněnském Divadle na provázku, poté v roce 1973 přesídlil na sever Čech do ústeckého Činoherního studia, odkud pak v roce 1978 přešel do pražského Divadla Na zábradlí. V roce 1991 z tohoto divadla odešel společně s mnoha svými kolegy herci do nově založeného Divadla bez zábradlí. V současnosti ho můžete vidět v Divadle Kalich v inscenaci s názvem Moje hra. Komedii, která odkrývá s nadhledem, odzbrojující upřímností a především humorem zákoutí vztahu muže a ženy a otevírá řadu třináctých komnat. „Celou hru pořád ležím. Není těžké vzhledem k popisovanému ději pochopit v čem. Ale bez legrace. Jsem rád, že vznikla takhle kvalitní původní česká hra. To se neděje samozřejmě. Hlavně tento důvod mě přesvědčil.“

Na svém kontě má ale Bartoška i celou řadu nezapomenutelných televizních a filmových rolí. Připomeňme si proto jen některé. K filmu se dostal v roce 1975, kdy debutoval ve snímku Hřiště. O dva roky později zazářil v pravěké trilogii inspirované knihami Eduarda Štorcha. A pak už slavil jen samé úspěchy. První velkou seriálovou roli Jiří Bartoška získal v roce 1985 v Hubačově Sanitce, populárním jedenáctidílném seriálu Jiřího Adamce, který byl zasazen do prostředí zdravotnické záchranné služby v době od r. 1956 do 70. let 20. století. Jednu z největších rolí v kariéře pak ztvárnil ve zfilmovaném románu Eduarda Basse Cirkus Humberto v roce 1988. Seriál vypráví o šesti generacích cirkusáckého rodu.

Za roli faráře Flora v dramatu s názvem Je třeba zabít Sekala (1998) z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby protektorát Čechy a Morava, byl poprvé nominován na Českého lva. O rok později zazářil ve válečném dramatu odehrávajícím se po podepsání mnichovské dohody Všichni moji blízcí. Snímek získal Českého lva za nejlepší film roku a skleněnou sošku si odnesl i Jiří Bartoška za nejlepší herecký výkon ve vedlejší roli. V roce 2015 televizní diváky přitáhl k mini seriálu Reportérka, o rok později se objevil v seriálu z kriminalistického prostředí Mordparta, v roce 2018 pak v komediálním seriálu České televize Dabing Street. Nyní ho můžete vidět v komediálním a kriminálním seriálu Strážmistr Topinka, který běží na ČT. Jde o volné pokračování seriálu Doktor Martin. Za zmínku stojí i role Pána Boha ve vánoční pohádce z roku 2005 Anděl páně režiséra Jiřího Stracha, která se před třemi lety dočkala pokračování.

Po boku slavných kolegyň

Bartoška neměl příliš filmových rolí po boku slavných českých hereček. V roce 1987 si zahrál s Magdou Vášáryovou v dramatu Južná pošta vyprávějícím o poválečné situaci na jižním Slovensku. V roce 1989 pak s Jiřinou Bohdalovou ve zfilmované hororové komedii Strašidlo cantervillské. V dramatu scenáristy Jiřího Hubače nazvaném Hostina jjste ho v roce 1993 mohli vidět společně s Ivanou Chýlkovou. V novém století se vrací Bartoška k Chýlkové v televizním filmu Hodina pravdy. Hlavní roli si po boku usměvavé Veroniky Freimanové vystřihl v komedii Ideální manžel, která byla přepisem divadelní hry, jejímž autorem je opět Oscar Wilde.

Z posledních let si ho zřejmě všichni vybavíme v komediích Marie Poledňákové Líbáš jako bůh a Líbáš jako ďábel, kde ztvárnil exmanžela sympatické středoškolské profesorky Kamily Magálové – záletného spisovatele, který i po rozvodu žije v jednom bytě s bývalou ženou. V roce 2016 se pak po boku úžasné Elišky Balzerové objevil v komedii Teorie tygra, kde si společně projdou snad všemi trampotami, které mohou po mnoha letech manželství potkat každého.