Facebook
Instagram
Seriál Ulice přináší stále nové lásky, ale i problémy, které musí jeho hrdinové řešit. A problém s láskou řeší teď i Jana, která se rozhodla prorazit u filmu. Tam potkala známého a slavného herce Sašu Becka, s nímž se rychle sblížila. Je tu ale jeden problém – Saša je pořád ještě ženatý.
Saša Beck je zralý muž, který má Janu sice rád, ale na druhou stranu si také chrání svoje soukromí. Navíc je stále ženatý, a tak o provalení vztahu s mladou začínající herečkou opravdu nestojí, což ale Janě přestává vyhovovat. Jak vidí svoji postavu herec Pavel Batěk, který se této role ujal?
Jaký je Saša Beck? Je to takový pohodář, ale povrchní, bych řekl. Ať si raději udělají obrázek sami diváci.
Máte nějaké společné vlastnosti? Zašel byste s ním třeba na pivo? Určitě něco společného máme, ale myslím, že u piva bychom těžko hledali téma, které by bavilo oba.
Několik měsíců už jste součástí Ulice. Je něco, co vás překvapilo? Mile mě překvapila všeobecně dobrá a přátelská atmosféra ve štábu, zázemí... Vážně oceňuji, že tu necítím podprahové nežádoucí napětí. Při tom provozu by bylo peklíčko řešit ještě navíc nějaké nesmysly.
Je natáčení v něčem specifické? Natáčení je specifické v mnoha věcech, třeba natáčením na tři kamery, což ve spojení se svícením scén neumožňuje volnější pohyb, takže občas dochází ke komickým krkolomnostem.
Jak se vám hraje se Sárou Affašovou, seriálovou Janou? Mně se se Sárou hraje víc než dobře, až báječně.
Je něco, co vás s Ulicí spojovalo ještě před tím, než jste se stal její součástí? Věděl jste například alespoň něco o postavě Jany? Přiznám se, že jsem Ulici nesledoval, na seriály se totiž téměř nekoukám, takže mě spojovali „jen“ kolegové a kolegyně, kteří v Ulici hráli nebo hrají. O postavě Jany jsem tudíž mnoho nevěděl, ale samozřejmě jsem byl před natáčením seznámen s postavou Saši Becka i ostatních, se kterými se Saša potká... Takže o Janě už vím ledacos.
Pamatujete si na chvíli, kdy vám produkce zavolala a nabídla tuto roli? Jak dlouho jste nabídku zvažoval? Myslím, že mi o nabídce říkala moje agentka Lenka Daňková. Nabídka zněla velmi zajímavě, tak jsem ji hned přijal.
Máte za sebou opravdu mnoho krásných rolí. Které byste vypíchnul? Jde-li o divadelní role, rád vzpomínám na Vojcka v režii Dana Špinara, na Alda ve hře Origami, kterou napsal a v Ungeltu režíroval španělský dramatik Carlos Be, na Larryho ze hry Na dotek v režii Dana Pánka nebo naposledy na Oidipa v Národním divadle v režii Jana Friče.
Co děláte, když zrovna „nehrajete“? Čtu si nebo chodím na procházky se synem...
Co vám dělá radost? Pořád se učím mít radost z maličkostí a snad se to i daří, takže výčet by byl nekonečný…
A co vás určitě naštve? Bezohlednost, agresivita a obecně hloupost, která je prazdrojem mnohých neduhů.
