Fit a krásnáTestováníSoutěže

Strašidla: Pohádka Zdeňka Trošky pobaví děti, jaká je ale skutečná tvář nejznámějších českých přízraků?

Strašidla: Pohádka Zdeňka Trošky pobaví děti, jaká je ale skutečná tvář nejznámějších českých přízraků?
Zdroj: se souhlasem TV Prima
+ 1 fotka+ 2 fotky
Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Strašidla z pohádky Zdeňka Trošky působí na první pohled mile. A vlastně musí. Film je určen hlavně pro děti. Jaká byla ale skutečná podoba hejkala, čarodějnice, vodníka a víly? Pověsti je nevykreslují v tom nejlepším světle. Naopak, jde o pořádně děsivé bytosti.

Kamil Šivák 19. prosince 2021

Děj pohádky Strašidla: V jednom tajemném domě bydlí zvláštní rodina. Našli byste tam čarodějnici, vílu, hejkala i vodníka. Ač jde o magické bytosti, trápí je finanční problém. V domě žijí nelegálně. Buď si ho musí koupit, nebo platit nájem. Nejprve prosí o pomoc čarodějnici Patricii, ta ale odmítne peníze vyčarovat, neboť nechce žít životem lidí. Strašidlům nezbude nic jiného, než se zapojit do pracovního procesu… Na pohádkovou komedii Zdeňka Trošky s názvem Strašidla se můžete podívat dnes ve 20:15 na TV Prima.

Tajemný Krysař: Podle pověsti měl z Německa unést až 130 dětí. Zmizel s nimi neznámo kam
Mohlo by Vás zajímat:

Tajemný Krysař: Podle pověsti měl z Německa unést až 130 dětí. Zmizel s nimi neznámo kam

Lesní démon Hejkal

Hejkalovi se také říkalo hýkal, hejkadlo nebo divý muž. Kromě děsivého volání měl totiž být pokrytý i srstí či mechem. A na hlavě měl kytici z kapradin. Určitě nevypadal kultivovaně jako kupříkladu čert v mysliveckém obleku. Pokud někdo jeho hýkání opětoval, riskoval, že mu démon skočí na záda a prožene ho po lese, anebo rovnou rozsápe.

Nejhorší hejkalové se měli vyskytovat na Plzeňsku. Lovili dívky, které si pak brali za ženy. Pokud od nich utekly, hejkalové jim rozsápali dítě, což dává vzpomenout na Erbenova Vodníka. Jistí si ale před nimi nemohli být ani poutníci. Ty před nebezpečím prý chránilo přezutí, obrácení kapes a chléb.

Malleus maleficarum: Tajemná kniha plná odporných návodů na mučení, o které vypráví film Kladivo na čarodějnice
Mohlo by Vás zajímat:

Malleus maleficarum: Tajemná kniha plná odporných návodů na mučení, o které vypráví film Kladivo na čarodějnice

Staré báby a čerti

Čarodějnice se u nás nejčastěji vyskytují v podobě starých ženštin, které si rády hrají s čerty. Třeba nedaleko Rájce-Jestřebí stojí dva kopce zvané Chlumy. Vypráví se, že tam kdysi žila jedna bába, čarodějnice, pro kterou si přišel samotný čert. Jí se však do pekla moc nechtělo, a tak se s pekelníkem vsadila – kdo nanosí přes noc větší horu hlíny, vyhraje. Čert měl do půlnoci obrovský náskok, v klidu proto usnul. Ráno ale zjistil, že čarodějnice měla mnohem větší kopu hlíny než on. Prohrál.

V Kočičím údolí nedaleko Vranova nad Dyjí zase prý žila čarodějnice se spoustou koček. Syn rytíře Hynka, jenž sídlil na vranovském hradě, se ale těchto zvířat tuze bál. Zbrojnoši proto všechny čtyřnohé chlupáče v okolí utratili. Čarodějnice se samozřejmě pomstila a utopila Hynkova syna v rozbouřených vodách. Před rytířem ani nezapírala. Skončila vpletená v kole se zlámanými údy. Tento příběh již připomíná čarodějnici, která odpovídá představám dobové inkvizice.

Mýtický japonský vodník Kappa: Kříženec opice a želvy požírá lidi i dobytek
Mohlo by Vás zajímat:

Mýtický japonský vodník Kappa: Kříženec opice a želvy požírá lidi i dobytek

Zákeřná podvodní příšera

Zná to každý. „Neboj se, má duše drahá, nic se neboj toho vraha, nedopustím, by tě v moci měla vodní příšera,” ujišťuje v Erbenově Kytici matka svou nebohou dceru. Vodník byl ve folklóru odjakživa považován za zákeřné stvoření obývající potoky, jezera i rybníky. Má podobu malého mužíka, který má často zelené vlasy i vousy. Žije buď s vodní pannou, nebo dívkou, kterou utopil. Jeho vztah k lidem je velmi negativní. Rybářům provádí různé neplechy a kdo si nedá pozor, skončí pod vodní hladinou v hrníčku.

Obzvláště nebezpečný je vodník v poledne a o půlnoci. Kdo se v té době koupal v rybníce, neutekl mu. Jeho původ je v některých kulturách odvozen od padlých andělů, jenž byli na Zem svrženi z nebes. Může jít také o umrlce, ze kterého byla po zatopení hřbitova smyta svěcená voda ze křtu.

Temná pověst o lomech Velká a Malá Amerika: Kdo třikrát zazvoní, zemře
Mohlo by Vás zajímat:

Temná pověst o lomech Velká a Malá Amerika: Kdo třikrát zazvoní, zemře

Zrádné české víly

I víly rády topí své oběti. Rusalky zase ničí mosty. A kdo neuhodne jejich hádanku, toho ulechtají k smrti. Lesní víly, či divoženky, lákají kolemjdoucí k tanci, který rovněž končí smrtí. Neštítí se ani ukrást dítě z kolébky. Na jeho místo pak dají vlastní zakrslé a znetvořené potomky. V neposlední řadě také nemají rády, když se v jejích okolí kácí stromy anebo zabíjejí zvířata. Kdybychom se chtěli před vílami ochránit, pomohla by nám máta, pelyněk a libeček lékařský.

Zdroje informací: 
TV Prima: Strašidla
Wikipedia.org: Hejkal, vodník, víla, čarodějnictví 

Karel Jaromír Erben: Kytice, vydání z roku 1977 
Brno.rozhlas.cz: Pověsti, které se hemží čarodějnicemi, čerty i hladovými vlky

Přidat na Seznam.cz Přidejte si magazín Lifee.cz na hlavní stránku Seznam.cz

Další články