Tajemství kostýmů z pohádky O léčivé vodě: Nejtěžší byly ty jezdecké

Tajemství kostýmů z pohádky O léčivé vodě: Nejtěžší byly ty jezdecké
Zdroj: Česká televize/koláž Lifee.cz
O léčivé vodě: Princezna Hanka (Darija Pavlovičová) to má velmi těžké. Překonat vážnou nemoc jí pomůže Paní vod a pramenů (Linda Rybová), ale kvůli nečistým lidským úmyslům ji bude muset zachránit také udatný jinoch.Onoho udatného jinocha Jakuba, odvážného dobrodruha, hraje v pohádce O léčivé vodě Jakub Špišák.Kostýmy pro pohádku O léčivé vodě připravil kostýmní výtvarník Ján Kocman. Inspirací mu byl konec 19. století. „Nechtěli jsme jít tradiční cestou. Shodli jsme se totiž na tom, že je už mnoho pohádek, které byly barokové nebo renesanční,“ vysvětlil.„Muži už v podstatě nosili to, co si pak běžně oblékali i ve 20. století – kalhoty, vestu a sako nebo kabát,“ doplnil Kocman.+ 5 fotek+ 6 fotek

Mohou mít pohádkové kostýmy tajemství? Zcela určitě. Stačí se jenom zamyslet nad tím, co se asi skrývá za jejich výrobou. Kostýmní výtvarník Ján Kocman poodhalil, co všechno předchází tomu, než švadleny vezmou do ruky jehlu a nit…

Jana Jánská
Jana Jánská 27. 12. 2020 09:00

Kostýmy, které můžete vidět v pohádce O léčivé vodě, jsou jiné zejména tím, že působí více moderním dojmem. Celému příběhu tak dodávají osvěžující atmosféru, která vtáhne do děje doslova každého diváka.

Kostýmní výtvarník Ján Kocman prozrazuje:

Čím jste se inspiroval při tvorbě kostýmů do pohádky O léčivé vodě?

Nechtěli jsme jít tradiční cestou. Shodli jsme se na tom, že je už mnoho pohádek, které byly „barokové“ nebo „renesanční“. Rozhodli jsme jako základ využít konkrétně dobu konce 19. století, která se ne až tak často v pohádkách využívala.

Dáte pár příkladů, co je typické pro oděvy této doby?

Muži už v podstatě nosili to, co si pak běžně oblékali i ve 20. století – kalhoty, vestu a sako nebo kabát. Je to tedy velmi konzervativní, ale ženy byly stále trošku pohádkové. Je to teda doba na pomezí reality a fantazie. Secese je, například literárně, založena na tom, že žena je květ. U této myšlenky bych určitě chtěl vzpomenout českého básníka Jaroslava Kvapila.

Kolik kostýmů jste musel navrhnout pro tuto pohádku?

My jsme hodně využili fundus, ale z technických důvodů se šily asi dva tucty kostýmů pro jezdce na koni, herce, kteří padali do vody – dubléry. To vlastně vytvořilo výslednou výtvarnou stylizaci.

Pro kterou postavu se Vám kostýmy nejlépe tvořily?

Nemám nikdy žádnou preferovanou postavu, ale musím samozřejmě říct, že vždy jsou vděčné hlavně ty záporné. Například taková Henrieta je vděčná postava. Je to mrcha a ty jsou většinou okouzlující. Navíc ji hraje Zuzka Kanócz, na kterou se dobře navrhuje. Je to výjimečná kombinace výborné herečky a zajímavého charakteru postavy.

Zuzana Kanócz (Henrieta) o kostýmech

Jak se Vám líbily kostýmy?

Ján Kocman je vytvořil přenádherně. Chtěla bych mu za to poděkovat, protože to velmi pomáhá vcítění se do role.

Marián Mitaš (král Juraj) nejenom o pohádkách

Jak herec vnímá účinkování v pohádce? Je to nádherné už jen kvůli krásným kostýmům. Pro herce je to vlastně polovina práce. Charakter postavy vychází jasně z kostýmu a ze scénáře. Není třeba hledat opačné stránky osobnosti, aby se to vyvážilo. V pohádkách je zcela běžné, že postavy jsou buď černé, nebo bílé. Nádherné jsou také lokace. Natáčeli jsme na Smolenickém zámku a na zámku Bojnice, což je jeden z nejhezčích zámků v celé Evropě.

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Český Ken Robert Paulat: Syna Andrease mi porodila náhradní matka, čekal jsem rok na dárkyni vajíčka

Související články

Další články