„Je ti teplo, děvče?“ Kdo by neznal legendární hlášku z ruské pohádky Mrazík. Jeho představiteli herci Alexandru Chvyljovi se celý život poměrně dařilo. Kreml ho měl rád. Tvůrci filmu ale již takové štěstí neměli. Jaké byly jejich životní osudy?
Alexandr Chvylja se narodil 15. července 1905 a byl to sovětský herec švédského původu. Jelikož byl členem Komunistické strany Sovětského svazu, vyhnuly se mu restrikce, které postihly tvůrce Mrazíka. Zemřel 17. října 1976 v Moskvě.
Alexandr Chvylja: Mrazíkem na doživotí
Alexandr Chvylja pocházel z rodiny švédských přistěhovalců, kteří žili ve vesnici Oleksandro-Šultine poblíž Doněcka. Po absolvování herecké školy působil v divadle v Charkově. Od roku 1946 se ale začal věnovat pouze filmovému herectví. Postava dědy Mráze se mu stala osudovou. Kromě role v pohádce tuto postavu rovněž ztvárňoval při tradičních novoročních oslavách v Kremlu. Za své herecké výkony získal Stalinovu cenu a byl jmenován Národním umělcem. Jeho filmografie čítá celkem dvanáct snímků, přičemž po Mrazíkovi se postavil před kameru již jen dvakrát.
Scenárista Mrazíka Erdman
Autor scénáře k Mrazíkovi Nikolaj Robertovič Erdman vyrůstal v Moskvě v rodině pobaltských Němců. Začínal jako básník. Poprvé se proslavil hrou Sebevrah, která ale narazila na problémy s uvedením. Kvůli zrušení zákazu se tehdy psalo samotnému Stalinovi, který ale umělci stejně nevyhověl. Shodou okolností ale právě kvůli těmto restrikcím přešel z poezie na scenáristiku.
Když o něco později recitoval jeden herec jeho ironické bajky o vůdci Sovětského svazu Stalinovi poslali jej do vyhnanství. Přesto se do Moskvy neustále vracel. Za trest jej pak poslali na frontu, kde však nebojoval. Skončil v uměleckém klubu NKVD. Po válce se začal raději věnovat tvorbě neškodných scénářů pro ideologicky vyhovující filmy. Mrazík byl jeho posledním dílem. Zemřel v roce 1970.
Režisér Mrazíka Alexandr Rou
Režisér slavné pohádky Alexandr Rou se raději celý život věnoval pohádkám. A dobře udělal, nikoho tím nenaštval. Možná si také příběhy plnými nadpřirozených a kouzelných bytostí kompenzoval neveselé dětství. Příjmení Rou získal po svém otci, který byl irský inženýr pracující v Rusku na pozvání samotného cara. Jakmile ale vypukla válka, otec vzal nohy na ramena a už se nikdy neukázal. Alexandr se tak musel velmi brzy postavit na vlastní nohy a začít živit nejen sebe, ale i nemocnou matku.
Vystudoval dramaturgii a nejprve pracoval jako asistent režiséra. Od roku 1937 začal točit vlastní filmy. Za celoživotní práci byl oceněn titulem Zasloužilý umělec. Jeho kariéru, na rozdíl od Erdmana, nepoznamenal žádný zákaz. Buď měl štěstí, anebo se opravdu vyplácí věnovat se v totalitním režimu jenom pohádkám.
Zdroje informací:
Wikipedia.cz: Alexandr Chvylja, Nikolaj Robertovič Erdman, Alexandr Rou