Filip (24): Po smrti dědečka jsme si vzali jeho psa. Netušil jsem, že mě s dědou bude dále spojovat

Děda zůstal na stáří sám, jen se svým psem. Byl to mírumilovný a hodný pes, děda ho miloval. Už jen proto jsem ho po dědově smrti nemohl dát pryč. Vzali jsme si ho s přítelkyní Lindou k sobě.

Mohlo by Vás zajímat:

Viktorie (23): Koupila jsem si byt od jedné stařenky. Nic lepšího mě nemohlo potkat

Pes nejlepší přítel člověka

Děda si Gastona pořídil, když zemřela babička. Bál se samoty. My jsme k tomu byli dost skeptičtí, aby to děda zvládl. Jenže jak se ukázalo, byla to správná volba. Děda se zase usmíval a měl koho pohladit. Nejsem vyloženě milovník psů, ale u dědy pes sehrál zásadní roli.

Když už to i s dědou nevypadlo dobře, všechny nás to semlelo. Musím zmínit i Gastona. I na něm bylo vidět, že cítí, že děda umírá. Stále byl u dědy, olizoval mu ruce. Skoro to působilo, jako by mu vracel lásku, kterou mu děda doteď dával. Rvalo mi to srdce, byl to velmi smutný pohled.

Děda se mě dokonce zeptal, co bude se psem, až odejde. Tekly mi slzy, protože slyšet z jeho úst, že se připravuje na smrt, mě ničilo. Psa jsem doma nechtěl, ale v tu chvíli jsem dědovi slíbil, že se o něj postarám. ,,Vezmeš si ho k sobě? Má tě moc rád,“ řekl děda. Slíbil jsem dědovi, že bude s námi.

Mohlo by Vás zajímat:

Olina (27): Obyčejná páteční noc na chatě se změnila ve strašidelný zážitek. Možná to bylo úplňkem

Odchod dědy poznamenal jeho psa

Den, kdy děda umřel byl smutný. Velmi smutný. Venku pršelo, bylo šero, ještě více to umocnilo ten depresivní stav. Gastona jsme si přivezli k sobě domů. Zůstával zalezlý v pelechu. Nepil, nežral. Linda mi říkala, že truchlí, že mu bude chvíli trvat, než se z toho vzpamatuje. ,,Ty sis nevšiml, že měli s dědou zvláštní vztah?" Pes s člověkem dokáže navázat velmi silné pouto a to se u těch dvou stalo.

Začínal jsem se o Gastona bát. Doufal jsem, že se z toho dostane. Něco jsem dědovi slíbil. Rozhodl jsem se, že ho vezmu k dědovi do bytu, třeba se nažere tam. Jakmile jsme přijeli do bytu, Gaston lítal po bytě a hledal dědu. Věřím, že ho všude cítil. Uvařil jsem si čaj a čekal, zdali sežere nasypané granule.

Gaston začal hrozně vrčet na prázdné místo vedle skříně, jako kdyby tam někdo byl. Naježil se, vrčel a štěkal. Byl docela problém ho uklidnit. V bytě nikdo jiný nebyl. Prošel jsem pro jistotu celý byt, ale nikde nikdo.

Mohlo by Vás zajímat:

Zlatuše (57): Na odpočinek jsme si koupili starší dům. Původní majitel nás chce vyhnat

Děda se vrátil

Byl velmi apatický, nereagoval na zavolání, a když jsem na něj sahal, vrčel i na mě. Nikdy takový nebyl. Měl skutečně velmi klidnou a mírumilovnou povahu. Jeho pohyby ale působily, jako kdyby se nad ním někdo skláněl. Lehal si k zemi. Štěkot utichl, už jen lehce vrčel.

Bylo to velmi děsivé, protože byl v transu, těžko se to popisuje. Připadal jsem si jako blázen, když jsem na to jen nečinně přihlížel, ale nevěděl jsem, co mám dělat. Gaston si lehl a najednou ukázal bříško. Vrněl blahem, jako kdyby ho někdo drbal. Z ničeho nic si stoupl a začal vrtět ocáskem. Rozeběhl se do postele, kde spal děda. Skočil nahoru a hrozně se radoval. Jsem téměř přesvědčen, že to byl děda.

Mohlo by Vás zajímat:

Šárka (28): Když mi umřela maminka, měla jsem její urnu doma. Děly se zvláštní věci

Text byl zpracován na základě skutečného příběhu, fotografie je jen ilustrační. Máte podobnou zkušenost? Svěřte se nám se svým příběhem, napište na redakce@lifee.cz.